Loni jsem v albert magazínu potkala recept na Vánoční poleno i s povídáním o týhle tradici. Kdy se o Vánocích v Evropě poleno zdobilo a slavnostně pálilo. A že v současnosti už v některých oblastech zůstalo tohle Vánoční poleno zachováno jen jako tradiční vánoční dort v podobě různě zdobený rolády.
Když jsme pak v únoru byly s klukama v divadle na pohádce Olaf a sněžný drak, slavily se i v té pohádce Vánoce a z jeviště zněl zpěv:
Hoř poleno vánoční,světlo v temnotě,
dej, ať slunce nesetrvá věčně v dřímotě...
A tak se mi to téma uložilo do hlavy víc a touha ho zkusit upíct vzrostla.
A v souvislosti s tím, že jsem na rodinné oslavy o minulém víkendu nestihla dopřipravit prakticky žádné cukroví (vlastně jsem měla jen perníčky a vanilkový rohlíčky), rozhodla jsem se upíct to.
Hned tedy dvakrát.
V tom receptu v albert magazínu byla ta roláda celá čokoládová, krém i těsto...
Ale, jak jsem tak minulou středu zahlídla cosi v reále v tescu, došlo mi, že manželova část rodiny čokoládovejm krémům, zmrzlinám apod. zrovna moc neholduje.
V tom reále totiž byla smetanová náplň o "dretkyho" s malinovou příchutí, kterou jsem viděla prvně.
Na každý těsto jsem ušlehala 6 vajec a 200 g cukru krupice do pěny. Elektrickym šlehačem cca čtvrt hodiny.
Pak jsme přišlehala decku oleje a pak buď 200 g polohrubé mouky, nebo 180 g polohrubé mouky a asi 30 g kakaa holandského typu.
Pekla jsem na plechu vyloženém pečícím papírem ve vyhřáté troubě na 180°C asi 35 až 40 minut.
Po vyndání jsem rolády s pomocí utěrky smotala.
Na malinovej krém jsem použila dva ty pytlíky od "dretkyho", dala jsem je do dvou velkejch (každá 375 ml) smetan ke šlehání a jedný malý (200 ml). Přidala jsem dvě lžíce moučkovýho cukru a ušlehala.
Na čokoládovej jsem do dvou velkejch smetan v kastrůlku rozlámala 300 g čokolády na vaření a rozpustila nad plamenem. Nechala vystydnout, vychladila a následně vyšlehala.
Následně jsem růžovým krémem potřela bílou roládu a tmavým tmavou, přisypala trochu borůvek, co je mám od léta v mrazáku a zavinula.
Rolády jsem potřela i svrchu a ze stran.
Tak trochu jsem to mazala aby to připomínalo kůru stromu.
A na závěr ozdobila marcipánovejma lístkama...
Jo, zase se mi do toho promítnul ten břečťan, jmelí a cesmína... Na břečťan navíc mám už delší čas i vykrajovátko. Proto jsou ty listy nejúhlednější, zbytek, tedy jmelí a cesmínu, jsem řezala nožíkem od oka.
Dobrý byly obě dvě... Jak ta hutnější čokoládová, tak ta jemně nakyslá malinová.
U mý, žravější části rodiny, nezbylo během dvaceti minut ani "ň"... kdybych jim přinesla obě, sežrali by je taky :-D
Žádné komentáře:
Okomentovat