A musim říct, že mne velmi mile překvapilo.
Mívala jsem z dob svého mládí zafixováno jak super bombu to technické... A jako, ono je super... jen pořád vypadá hodně jako z dob mého mladí...
To se ale o tom zemědělském fakt říci nedá, že by zamrzlo v době dvacet a více let zpět...
Národní zemědělské muzeum totiž ve svých expozicích využívá nejrůznějších moderních technologií, a je plné interaktivních prvků, které děti i mne vyloženě nadchly.
Krom toho jsme si zahráli i pátrací hru ProŽito, kterou jsem teda v poslední třetině hrála převážně já... až úplně v závěru, na střeše muzea, kluky hra znovu zaujala.
Jede traktor, je to Zetor...
...jede do hor orat brambor... nebo jak to přesně je...
Kluci běhali promítanou říčkou... nejmladší zdrhla na klouzačku, nejstarší zkoumal, co žije v říčním břehu...
Mladší se vrhnul k interaktivní tabuli...
Tady kupříkladu přetažením prstem třídil, která ryba je říční, která žije v rybníce, kterou k nám dovezli z ciziny, a která už je vyhynulá... Ta patřila do toho hrobečku vpravo nahoře...
Nejstarší zas chytal ryby...
... úspěšně ;-)
(Ano, daly se vkládat do tý tabule za ním, kde se psalo, co je to vlastně za rybu...)
I nejmladší jednu chytla, a hned s ní zdrhala v dál...
Čekal nás sál lesnictví a sál myslivosti... kde kluci na velký interaktivní tabuli hráli hru, každej si mohl vybrat, jestli bude pytlák a klást po lese oka, nebo myslivec a oka sbírat a chytat pytláky... odtamtud se jim teda vůbec nechtělo odejít, ono už od těch ryb jsem je musela krapet přemlouvat...
V sále zemědělství to nebylo o moc lepší, nejmladší se snažila z králíkárny pouštět plyšový králíky a kluci se snažily vychovat z vejce kuře... to byla hra na další z mnoha interaktivních obrazovek...
Vedle byl sál věnovanej vodě... kde jste prošli do středu přes závěs z "kapiček", a když jste spustili obrazovku na interaktivnim stole, spustil se výklad majestátnym hlasem... že jsem si v tu chvíli vzpomněla na Supermana v jeho jeskyni... "KAL-ELE..." :-D
Super byl i sál gastronomie, kde děti do zblbnutí nakupovaly... a nakupovaly... a vařily... a vařily... a vařily... I na obrazovce podle receptu... zkoušeli palačinky, bábovku, kubu, svíčkovou... a já nevim co ještě je to učilo...
A fakt byl problém je odtamtud dostat dál... že ještě přece musíme stihnout střechu, rozluštit závěr muzejní hry!!!
Bylo to prostě super... a musíme tam rozhodně znovu, protože za ty skoro čtyři hodiny jsme nestihli všechno prozkoumat ani z půlky...
I cena nahrává častějším návštěvám... Dospělí 150,- a děti do osmnácti zdarma... a hra ProŽito 50,- na tým ;-)
Takže až nebudete vědět kam s dětma vyrazit... určitě tuhle možnost zvažte ;-)...
Více informací o muzeu, jednotlivých expozicích... a další detaily můžete dohledat na stránkách Národního zemědělského muzea...