Národní zemědělské muzeum

  V národnim technickym muzeu, jsme už s dětma byli... Ale muzeum, které zatím jaksi ucházelo naší pozornosti je to, které stojí hned vedle... Národní zemědělské...
A musim říct, že mne velmi mile překvapilo.
Mívala jsem z dob svého mládí zafixováno jak super bombu to technické... A jako, ono je super... jen pořád vypadá hodně jako z dob mého mladí...
To se ale o tom zemědělském fakt říci nedá, že by zamrzlo v době dvacet a více let zpět...
Národní zemědělské muzeum totiž ve svých expozicích využívá nejrůznějších moderních technologií, a je plné interaktivních prvků, které děti i mne vyloženě nadchly.
Krom toho jsme si zahráli i pátrací hru ProŽito, kterou jsem teda v poslední třetině hrála převážně já... až úplně v závěru, na střeše muzea, kluky hra znovu zaujala.

 První sál byl plný traktorů... na takových malých mohly menší děti jezdit po nakreslených drahách kolem dokola... A na některých z těch větších, se mohly větší děti klidně vyfotit...

 Jede traktor, je to Zetor...

 ...jede do hor orat brambor... nebo jak to přesně je...

 V dalším sále, v sále rybářství jsme skejsli vážně dlouho...
Kluci běhali promítanou říčkou... nejmladší zdrhla na klouzačku, nejstarší zkoumal, co žije v říčním břehu...

 Mladší se vrhnul k interaktivní tabuli... 

 Tady kupříkladu přetažením prstem třídil, která ryba je říční, která žije v rybníce, kterou k nám dovezli z ciziny, a která už je vyhynulá... Ta patřila do toho hrobečku vpravo nahoře...

 Nejstarší zas chytal ryby...

 ... úspěšně ;-)

 (Ano, daly se vkládat do tý tabule za ním, kde se psalo, co je to vlastně za rybu...)

I nejmladší jednu chytla, a hned s ní zdrhala v dál...

A pak už jsem pro tu spoustu vjemů ani nestihla nic vyfotit...
Čekal nás sál lesnictví a sál myslivosti... kde kluci na velký interaktivní tabuli hráli hru, každej si mohl vybrat, jestli bude pytlák a klást po lese oka, nebo myslivec a oka sbírat a chytat pytláky... odtamtud se jim teda vůbec nechtělo odejít, ono už od těch ryb jsem je musela krapet přemlouvat...

V sále zemědělství to nebylo o moc lepší, nejmladší se snažila z králíkárny pouštět plyšový králíky a kluci se snažily vychovat z vejce kuře... to byla hra na další z mnoha interaktivních obrazovek...
Vedle byl sál věnovanej vodě... kde jste prošli do středu přes závěs z "kapiček", a když jste spustili obrazovku na interaktivnim stole, spustil se výklad majestátnym hlasem... že jsem si v tu chvíli vzpomněla na Supermana v jeho jeskyni... "KAL-ELE..." :-D

Super byl i sál gastronomie, kde děti do zblbnutí nakupovaly... a nakupovaly... a vařily... a vařily... a vařily... I na obrazovce podle receptu... zkoušeli palačinky, bábovku, kubu, svíčkovou... a já nevim co ještě je to učilo...
A fakt byl problém je odtamtud dostat dál... že ještě přece musíme stihnout střechu, rozluštit závěr muzejní hry!!!

Bylo to prostě super... a musíme tam rozhodně znovu, protože za ty skoro čtyři hodiny jsme nestihli všechno prozkoumat ani z půlky...

I cena nahrává častějším návštěvám... Dospělí 150,- a děti do osmnácti zdarma... a hra ProŽito 50,- na tým ;-)

Takže až nebudete vědět kam s dětma vyrazit... určitě tuhle možnost zvažte ;-)...


Více informací o muzeu, jednotlivých expozicích... a další detaily můžete dohledat na stránkách Národního zemědělského muzea...