Kvízová otázka...

Dnes jsem při obědě položila naší nejmladší speciální kvízovou otázku...


Schválně, jestli přijdeš na to, co je správně...?
Dobře poslouchej!...
Když najdu v polívce hrášek, kterej poslední dva měsíce bůhvíproč nemám ráda, tak:

za A) Začnu strašně řvát, prohýbat se v židličce, až se praštim do hlavy o zeď, budu křičet, že hrášek nechci, že ho nejim, že je hnusnej, že mi nechutná, a řeknu mamince, že je zlá a hnusná mamina!

za B) Aniž bych cokoli řekla, napučeně se zamračim na polívku, maminku i celej svět, a pak vztekle převrhnu misku s polívkou na ubrus.

za C) Budu hrášek vyndavat z polívky, rozpatlávat ho po ubruse a házet pod stůl...

nebo za D) Zeptám se sestřičky: "Dala by sis můj hrášek?" a když řekne, že jo, tak ho opatrně přendám lžičkou z misky do misky...?"


No,... chechtala se jak blázen, div nevypadla z židličky... a poprvé v životě to udělala správně... ;-)

Zajíčkové košíčky na velikonoční nadílku - návod na šití + šablona ke stažení

Mám pro vás tip na jednoduché košíčky s roztomilými zajíčky, aby zítra bylo do čeho dát nadílku čokoládových vajíček ;-)

Vymyslela jsem je narychlo včera dopoledne...
Zatímco druhorozeňák vedle mne psal referát o zajíci, já si vesele čmárala a čmárala, až jsem se dočmárala kýženého výsledku...

Odpoledne a večer jsem pak košíčky nastříhala a ušila...
A dnes jsem stejně narychlo spíchla tenhle návod, aby jste měli šanci stihnout to i vy...

Mě celý stříhání a šití čtyř košíčků trvalo kolem pěti hodin... a to včetně častého odbíhání a vytření půl litru mlíka z podlahy ;-)
Tak pokud nemáte výrazně větší množství dětí než já, tak to ještě stíháte...
Pokud teda máte doma nějakej ten filc...

Na každej košíček budete potřebovat:
jeden arch filcu velikosti A4 v libovolné barvě,
čtvrtinu bílého nebo šedého či béžového filcu - na králíka,
kousíček světle růžového filcu na vnitřky oušek,
a nějaký barevný odstřižky na detaily (motýlka/kšilt/květiny)
na "holčičí" zajíčky pár korálků
a bílou nit


Vytisknete si a vystřihnete šablony...


Na zajíce...

...i na košíček...

Pošta v době koronavirové...

Nevim jak u vás, ale u nás Pošta válí ještě víc jak obvykle...

Chápu, že omezili dobu provozu...
Chápu, že doporučujou si přinýst vlastní propisku, nebo si jí na okýnku za pětikorunu koupit...
Vlastně chápu i to, že podle slov místní pracovnice přepážky se prý zásilky doručujou obden...
A popravdě celkem chápu i to, že se občas nějaká ta průhledná zásilka roušek ztratí...
Proto je ostatně posílám zásadně neprůhledně a doporučeně ;-)

Já jsem obecně docela chápavej člověk... s vysokou mírou tolerance... (občas bohužel tolerující i to, co už by si člověk fakt líbit nechat neměl, jen aby proboha náhodou nedošlo ke konfliktu,... ale to odbočuju... úplně jinam odbočuju ;-)...)

Je ovšem pár věcí, který tak úplně nechápu,... naštěstí pro Poštu jsem ale onen chápavej typ, kterej se navíc podobnejma výstřelkama spíš fascinovaně baví, než že by si šel někam naštvaně stěžovat... ;-)


Třeba dva týdny zpět jsem po čtyřech dnech sezení doma vyrazila do krámu... a ve schránce oznámení o uložený zásilce...
Že prej mne nezastihli...
No,... ještěže jsem se vydala ven a zjistila to... :-D

Pošta mi pak jako bonus zavřela přímo před nosem, zatímco jsem si četla všechny ty papíry na dveřích... páč to omezení otvíračky, že ano... o kterym psali na poslednim z nich...


Minulej týden jsem pak šla pro onu zásilku znova, a rovnou jsem poslala jednu doporučenou s rouškama...
Předvčírem jsem se pak koukala do sledování zásilek, jestli ty roušky v pořádku došly...
A dočetla jsem se, že byly vhozeny do schránky!
No čuměla jsem nad tou úpravou pravidel jako puk...
Najednou neni potřeba občanka a kontrola totožnosti...?


Ale včerejšek byl nejlepší...

Čekala jsem balík...
Do ruky...
A přišla zpráva...
Nikoli, že ho doručujou,... ale že byl uložen...
Tak pobaveně koukám na netu na podrobnosti,... jestli mne jako zase nezastihli, když jsem od pátku nevytáhla paty...
A že prej ten osmikilovej balík mi uložili na poště "na žádost adresáta"...
Jsem si musela třikrát nechat projít hlavou, že ten adresát jsem jako fakt já... :-D


Odpoledne jsem se pro něj vydala...
Vyšlo najevo, že ho uložili kvůli poškození, a potřebujou sepsat papíry...
Podařilo se jim ten karton plnej peřin a polštářů, a tudíž uvnitř měkkej, prorazit někdy během přepravy skrz...
Ale bylo tam všechno...
A v pořádku...
Jen krabice prasklá z celý jedný strany...
A díky tomu přebalení a přelepení to bylo ještě o dvě kila těžší...
Nicméně jsem to domu dotáhla...

A protože jsem s sebou vzala nejmladší, která po tom strašně toužila, měl mě s tou krabicí i kdo vyblejsknout ;-)

Aneb já a můj "balík do ruky" ;-)

Jo,... já vim proč pokud to jen trochu jde volim jiný dopravce... a to i vzdor nostalgickejm vzpomínkám na dobu, kdy jsem na poště pracovala ;-)