Zmrzlinové muffiny

Minulej týden byli kluci s tátou na vodě... takže jsme měly s holkama dámskou jízdu... Stáhly jsme si Legendu o Mulan (jednu z posledních disneyovskejch princezen, kterou jsme ještě neviděly), objednaly si na netu pizzu domu, hezky s dovozem (pro mne premiéra stejně jako pro ně)... a tak různě...

A taky jsme udělaly tyhle zmrzlinový muffiny, jako překvápko pro kluky, až se vrátěj...

(Pamatujete na ten příspěvek na fb zmiňující borůvky v peřinách?... Jojo... tak to bylo tehdy ;-)... )

Ale tenhle článek má za cíl být hlavně receptem...

Takže, jestli chcete podobný zmrzlinky vyzkoušet budete potřebovat:

- Velkej kelímek smetany ke šlehání, tušim má 375 ml, nebo nějak podobně

- vaničku tučnýho tvarohu (takže 250 g)

- asi 5 až 7 lžic moučkovýho cukru (dle chuti)

- a nějaký ovoce, nejlépe lesní... (My použily ony borůvky, myslela jsem teda že máme v mrazáku ještě nějaký maliny a ostružiny, a budem to mít i s nima... ale houbelajs... budeme muset zase nasbírat ;-)...)

Smetanu s cukrem ušleháte do tuha, pak přišleháte tvaroh (určitě by šla i kysaná smetana ;-)...)

Rozdělíte do silikonovejch košíčků, nebo formy.

Dozdobíte ovocem.

 Pak to strčíte do mrazáku a necháte to tam přes noc.

Krásně zmrznout :-)

Před podávánim to nechte tak deset minut stát na lince, a vydloubněte příborovym nožem.

Jsem si na focení "postříkala" talíř trochou s cukrem mixovanejch a mraženejch borůvek ;-)

Oškrábala jsem to zmrzlý z vrchu lžící... a ono to pak na talíři takhle roztálo ;-)

Dobrý to bylo ;-)

 Tak se pochlubte, jak vám to vyšlo, a co jste do toho zkusili dát za ovoce ;-)

Oreo řezy

To jsme tak minulý týden seděli s klukama u Burger kinga... (po té, co jsem s jejich asistencí navštívila příslušné úřady vydávající nové občanky, neb mne v pondělí manžel upozornil, že nám v létě jaksi propadly... Na poště si teda během září a října kupodivu nevšimli... asi třikrát nebo čtyřikrát... :-D)

No, a  u toho Burger Kinga druhorozeňáka na fotce v nabídce velice zaujaly Oreo řezy.

Musim uznat, že jsem je taky zvažovala, ale přesvědčila jsem jeho i sebe, že si jich doma uděláme celej plech, a tam si koupíme spíš něco slanýho...

A tak jsme včera pekli.

Hlavně s třetí a druhorozeňákem.

A výsledek je naprostá mňamka... akorát mi teď vrtá hlavou, jak asi chutnaj ty Oreo řezy v Burger king... 

Ty naše jsou teda absolutně božský... taková ta věc, co jíte a pořádně nemůžete přestat ;-)

Při pečení jsme se inspirovali čistě obrázkem, z kterýho bylo jasný, že to má mít tmavej korpus, bílej krém... a navrchu maj být (jak jinak) rozlámaný Oreo sušenky...

A co se týče receptu, tohle nám z toho vyšlo:

 Na korpus budete potřebovat:
6 vajec
200 g cukru krupice
100 g polohrubé mouky
100 g kakaa holandského typu
2 lžičky prášku do pečiva
půl deci mléka a
150 g rozpuštěného másla (v tom mléce)

Vejce ušlehejte s cukrem ve šlehači do pěny takřka sněhové konzistence.
Máslo si mezitím rozpusťte v mléce.
Mouku, kakao a prášek do pečiva promíchejte... a pak přišlehejte do vajec s cukrem a následně přilévejte rozpuštěné máslo s mlékem a taky zašlehejte.

Vetřete do plechu vyloženého pečícím papírem a pečte v předehřáté troubě na 180°C asi půl hodiny.

Nechte úplně vychladnout.

Pak v míse ušlehejte:
600 ml smetany ke šlehání
180 g moučkového cukru a
1 balíček stužovače šlehačky, následně přišlehejte
1 kelímek kysané smetany

Šlehačkovým krémem potřete celý korpus.
Pak rozlámejte Oreo sušenky... Já koupila dvě krabičky které inzerovaly, že jsou v nich čtyři balíčky po čtyřech... a asi čtvrtinu jich děti při lámání snědly...

Zbytek ale s nadšenim naskládaly na budoucí řezy.

To už se přišel zapojit i ten nejstarší...

(Zatímco nejmladší mezitim při promítání Avengers usnula... a pak po mně večer do desíti skákala v posteli...)

  Pak jsme to nechali přes noc vychladit v lednici...

 ... a následně toho většinu snědli k snídani...

Jako... MŇAM!!!

Akorát mi teď furt leží v hlavě, jak asi chutná ten z Burger kingu?

Ví to někdo???

Stojí za to to zkoušet?

Čokoládový dortík

Po delším čase jsme si s holkama něco dobrýho upekly. Kluci totiž měli svůj klučičí víkend... a nás jako obvykle začala honit mlsná.
Původní vize byla, že v tom rozhodně musí být čokoláda, spousta čokolády a lískové oříšky.
A nakonec to dopadlo jen malinko jinak.

Nejdřív jsme tedy spáchaly korpus, na což jsme potřebovaly:
2 vejce
cca 60 g cukru krupice či krystal
cca 60 g rozpuštěného másla
cca 30 g hladké mouky
cca 30 g kakaa holandského typu
a lžičku prášku do pečiva

Vejce jsme ušlehaly s cukrem do pěny, přilily rozpuštěné a trochu zchladlé máslo, a pak vešlehaly promíchanou mouku s kakaem a kypřícím práškem.

Koláčovou formu jsme vymazaly olejem a vysypaly hrubou moukou. Vlily do ní těsto a pekly jsme v předehřáté troubě na 180°C cca 40 minut.


Pak jsme si udělaly krém, na který jsme potřebovaly.

Dušičkový dort

Loni jsme pekli dušičkový muffiny, a letos... letos pro změnu  dušičkovej dort.

Tentokrát do těsta nepřišla dýně, neb z tý byla polívka už před týdnem, jak už jsem psala včera v tom článečku o dýni. 

Těsto, ač dortový, bylo malinko jiný, než to klasický piškotový.

Ušlehala jsem 5 vajec s cca 150 g cukru a v závěr, když už to mělo konzistenci hustý pěny, jsem do toho přišlehala 100 g rozpuštěnýho másla, který jsem předtím zchladila asi třemi lžícemi mléka. Pak jsem přišlehala ještě 200 g polohrubé mouky a šup s tím do vymazaný a vysypaný formy a do předehřátý trouby na 180°C na cc 40 až 45 minut.

Na krém jsem ušlehala 400 ml smetany s pěti lžícema moučkového cukru a přidala jednu smetanu kysanou, malou... ale nějak to bylo řídký, takže jsem ještě v rychlosti vytáhla pytlíček želatiny v prášku, nechala s troškou vody nabobtnat, rozpustila, trochu schladila a fofrem přišlehala do krému.

Korpus jsem překrojila na tři pláty a promazala za asistence naší třetí nejen krémem, ale i jahodovou marmeládou.

Pak jsem rozpustila 200 g čokolády na vaření s kouskem másla a přelila jím dort.

Šablonu na dušičku jsem si vystříhla z papíru a  zatímco jsem jí vysypávala bílým sypáním, tak se mi na tu čokoládu ten papír krásně přilepil a třetinu polevy vzal s sebou... Takže jsem jí z toho papíru seškrabávala stěrkou a vracela zpět na dort...

Ale stihla jsem ho k odpolední svačině podávat dřív, než ségra se svejma třema klukama musela zdrhat na vlak ;-)...

Domácí zmrzlina... a taky štrúdl

Pamatujete se na ten náš letní seznam... Byl v něm i bod o vyrábění zmrzliny... 

Nakonec je to ovšem jeden z bodů, který jsme v létě s dětma nestihly... I když jednu skoro domácí zmrzlinu jsme v průběhu léta z mrazáku vytáhly... Ale tu jsme vyráběly už někdy v půli června, a pak jsme měli pořád plnej mrazák tý kupovaný a spoustu jinejch akcí a aktivit... a na další domácí a polodomácí zmrzlinu došlo až na konci září.

Jak jsme s dětmi pekli pizzu

Možná si vzpomínáte, že jsem na léto měla s dětma takovej seznam, co všechno chceme o prázdninách stihnout... No letos jsme nakonec všechno nestihli, ale k tomu se možná ještě dostanu někdy příště... Ovšem upíct si spolu s dětmi doma vlastní Pizzu jsme asi týden před koncem prázdnin stihli! :-)

Švestkový koláč s mákem a drobenkou

Váháte, co odpoledne upíct na nedělní snídani? Třeba to, co jsme minulou sobotu pekly my s holkama ;-).

 Švestky a mák jsou jednou z mejch oblíbenejch kombinací... úplně mám chuť ho upíct znovu ;-)

Čokoládový koláč s motýlky

Tenhle koláč vznikl o den později než muffiny s motýlkama ... A to hned z několika důvodů.

Za prvé jsme udělaly rovnou i čokoládový krém, neb jsme si myslely, že na zdobení budeme potřebovat daleko víc krému. Za druhé jsme udělaly hodně i těch motýlů, což by teda děti neměly problém je sežrat jen tak, to jsem měla problém spíš já, je nějak líp nevyužít. A za třetí zbyl ve skleniččce žloutek, jak jsme z bílku dělaly marcipán a v kastrůlku v lednici navíc už asi tři týdny čekalo na využití trochu zbylé čokolády, jak jsem tenkrát dělala čokoládový ozdoby na ten zmrzlinovej dort... 

A tak vznikl tenhle koláč, jehož těsto je cosi ve stylu brownies. 

Muffiny s motýlkama

Po delším čase jsme zase něco pekly. Kluci odjeli na svůj klučičí víkend a my si užívaly svůj holčičí, zahrnující nákup v "déemku" (neb kupóny měly projít hned následující den), sledování královské svatby a pečení muffinů.

S tím posledním přišla starší dcerka, ve chvíli, kdy jsem jí slíbila, že si spolu něco dobrýho upečeme, že chce muffiny.

A protože zároveň chtěla vyzkoušet svojí novou mísu a šlehací metlu, který dostala týden před tím k pátým narozeninám, upravila jsem trochu recept, aby si to šlehání novou metlou v nový míse co možná nejvíc užila ;-).

Žloutkové řezy

Dnes mám pro vás takovej krásně jarní recept.

I když se to někomu možná nezdá, takovýhle žloutkový řezy fakt nejsou nic moc složitýho... takže pokud je máte rády (nebo rádi), chutě se do nich pusťte ;-)

Potřebovat budete:

Muffinky s beruškou

Tenhle víkend jsme s holkama zase jednou pekly něco sladkýho.

Naše nejmladší navíc měla v uplynulém týdnu svátek, tak si to prostě o něco krapínek svátečnějšího přímo říkalo :-)

Sušenky s razítky od Tescomy

Tenhle článek o našem prvním povánočním pečení (ještě pořád máme nějaké to cukroví) jsem se rozhodla nezařadit mezi recepty, ale mezi recenze, neb i když v něm jde o pečení, jedná se spíš o recenzi na jeden "tescomáckej" výrobek.

Naše třetí se po těhle razítkách na sušenky sápala při každý návštěvě Tescomy už skoro dva roky a taky nám je velice výmluvně a opakovaně ukazovala v katalogu... a pak jsme jednoho podzimního dne při návštěvě obchodu zjistili, že je maj zrovna v akci asi o třetinu ne-li víc levnější... a vzali jí je pod stromek.

Měla z nich strašnou radost. A když jsem jí před tímhle víkendem řekla,

Jedlé dárky - Bezinkové víno pro pány, Karamelový likér pro dámy a Linecké pro děti

 Tuto neděli jsme měli první vánoční oslavu v širší rodině (tentokrát z mé strany). A to vánoční oslavu se vším všudy... stromečkem, bramborovým salátem, řízky, koledami,... i dárečky. 

Letos jsem opět kromě několika nezajímavě kupovanejch věcí připravila každému i něco dobrého. Loni dostali pánové domácí paštiku a dámy pečený čaj, letos jsem ovšem spolu s dětmi myslela i na děti ;-) 

Pánové tak dostali bezinkové víno, dámy karamelový likér a děti Linecké cukroví.

A vás třeba něco z toho ještě na poslední chvíli

Perníky... a taky trocha povídání o cukroví

Tak už se to blíží... Co? No přece Vánoce!

A tak jsme s dětma tenhle víkend pekli perníčky.

Mám na ně moc fajn recept od manželovy maminky... neb  perníčky jsem v svém předmanželském životě jaksi nepekla, i když jsem jinak pekla cukroví už od doby, kdy k nám v nějakejch mejch dvanácti či třinácti letech přijela v půli prosince na oslavu sestřinejch narozenin Havlbrodská babička, tedy maminka mý maminky.

Tenkrát se mnou koupila v místnim železářství deset vykrajovacích formiček na linecký a krabičku formiček na pracny... bylo v ní deset různých tvarů po pěti kusech... a pak ještě hotový těsto na linecký, těsto na pracny a marmeládu... a upekli jsme z toho spolu moje první cukroví.

Pak jsem pekla z kupovanejch těst asi čtyři další roky, linecký světlý a linecký kakaový a tmavý tlapky a světlý a taky kokosový...

A pak jsme měli ve škole na střední od druháku vaření... a z předvánoční lekce jsem si přinesla pět receptů na cukroví a v dalším roce dalších pět... a tak jsem přestala kupovat hotová těsta a začala místo toho hledat další a další recepty...

Akorát ty perníčky mě nějak chuťově neoslovily, a tak jsem je nikdy ani nezkoušela.

Dokud manžel neprohlásil, že bez perníčků přece nejsou Vánoce... a tak nezbylo, než tchýni poprosit o recept ;-)

Aktuálně peču perníky už několikátej rok s dětma... neb je to pro ně bezva předvánoční zábava ;-)

 Tohle všechno je v původním receptu od manželovi maminky.

Dýňové muffinky s dušičkami

Jak možná víte z minulého článku, dlabali jsme s dětma dýni... ćást  vydlabaný dužiny jsem pak použila do rizota, a tu trochu větší část jsem se rozhodla přidat do těsta na muffiny.

V listopadový Betynce mne navíc zaujalo zdobení muffinů na str. 93... to v pravém dolním rohu ;-)... a tak to dopadlo, jak vidíte.

Ale od začátku:

4 vejce a asi 200 g cukru krupice jsem dala šlehat

 v 1 dcl mléka jsem rozpustila 100 g másla

V míse jsem promíchala asi 600 g polohrubé mouky s půlkou prášku do pečiva.

Pak jsem přidala přibližně 500 dýňové dužiny, vmíchala to mléko s máslem, asi pět lžic oleje...

Osružinobraní ( článek s receptem 😋 )

Tenhle víkend jsme byli na už tradičním výletě na "Kožovku a ostružiny", kterej vždycky plánujeme na druhou polovinu srpna, kdy v místních lesích bohatě zrajou ostružiny, a zveme na něj příbuzenstvo s dětma, tedy moje a manželovi sourozence a zároveň tudíž bratrance a sestřenice našich dětí. Sice jsme teda každej taky ze čtyř dětí, ale u manžela má zatím děti jen jeho starší sestra, tři... a z mý rodiny má jeden z bratrů jenom holčičku a sestra dva kluky... Ale kdyby se to mělo sejít všechno, dá to i tak jedenáct dospělejch a deset dětí (zatím;-)).  Ale to se ještě nestalo, že by mohli úplně všichni, nejvíc nás bylo před dvěma lety pět dospělejch a sedm dětí.

Letos bohužel mohla jen moje sestra s manželem a klukama, tak to bylo takový komorní... ale bylo to fajn, počasí nám přálo, slibovaný přeháňky se nekonaly, s dětma už se daly hrát i nějaký tý výletní hry... a krom toho jsme cestou lesem nasbírali kotel těch kýžených ostružin...

 A ještě víc jsme jich rovnou v lese snědli :-)

Plánovala jsem udělat koláč a marmeládu... ale muž mne přesvědčil, že marmelád už mám hodně, ať to radši zamrazim... Nu, je fakt, že z těch mraženejch můžu  pak postupně dělat lecos... i když teda zrovna ta ostružinová marmeláda loni zmizela nejrychleji... tak třeba jí ještě udělám...

Zatím jsem ale včera večer dělala jen ten koláč... A dneska už po něm zbyla jen vyluxovaná forma... děti z ní odpoledne vyblízávaly poslední drobečky... asi budu muset upíct další :-D.

A na to je fajn, si zaznamenat recept, aby mohl být zopakován... zvlášť když si ho člověk z půlky jen tak vymyslí... Taky tady je:

Ostružinový koláč

Tady vidíte všechno, co jsme potřebovali... ostružin teda ještě asi o třetinu víc ;-).

(Co se toho másla týče... tak jsem měla v obchodě problém, český másla jim došly, stejně jako v mý lednici, a měli tam jen polský... a pak tyhle osminkový alberťácký, tak jsem vzala to, že ho teda zkusim, když tvrděj, že je z Rakouska, a cenově vyjde i o žďabínek líp, než to polský... doma jsem ovšem zjistila, že je bez laktózy! Nu což... hihi... bysme mohli pozvat na koláč i Leonarda Hofstadtera... no, vlastně nemohli, v náplni byla smetana :-D...)

 Dva bílky a jeden žloutek jsem spolu s cca 80ti gramy cukru dala šlehat do robotu do pěny.

 Asi 230 - 250 g hladké mouky, 5 nebo 6 lžic cukru krupice, 4 lžíce moučkového cukru a dvě lžičky prášku do pečiva jsem promíchala. Pak jsem přidala vejce a žloutek a to malý máslo a vypracovala těsto, který jsem vložila do vymazané formy.

 Ve smetaně jsem mezitím nechala třetí, která už se sápala, že jde taky píct, rozmíchat lžíci cukru a jeden pytlíček vanilkového pudinku.

Pak na těsto kladly děti ostružiny, s takovou vervou (zřejmě poháněny myšlenkou "aby náhodou někdo ze sourozenců nedal na koláč víc ostružin než já..." :-D) až měly na fotkách ruce rozmazaný... něco ujedly... ale i kdyby ne, bylo by jich málo...

 ... takže jsme rovnou přidali nějaký z těch zmraženejch.

 Když byla z vajec (respektive z vejce a jednoho bílku) a cukru ušlehaná pěna, vešlehali jsme do ní krátce tu smetanu s vanilkovým pudinkem a nalili jí navrch.

 Pak jsme to upekli v předehřáté troubě na 185°C cca 45 minut.

 Ráno jsme to vyblejskli v trošku lepšim světle...

 ... a snědli... 

do posledního drobečku!

"Děda Meruňka"... tři recepty inclusive

To nám tak v neděli v podvečer, tedy někdy mezi šestou a sedmou, někdo zazvonil u dveří...
Manžel šel otevřít a já zvědavě vykukovala za ním, kdo to jenom může být. Byl to jeden starší pán od nás z baráku a v rukách třímal košík meruněk... a že prej je nese nám... a my čuměli jako puci... a on že akorát ten košík potřebuje... tak jsem je běžela opatrně přesypat na kredenc, aby se moc nepotloukly... a jak jsem mu ho vracela a my mu děkovali, říkal ještě něco o tom, že je nás hodně... :-)

Tak jsem se pak smála, že s tolika dětma už asi vypadáme jako sociální případ... a vzpomněla si, jak kdysi, když mi bylo asi tak šest, jsme ťapkali s maminkou dolů Bělohorskou ulicí na jedno hřiště kousek za rozestavěným hotelem Pyramida... Nejmladší sestřička v kočárku, bráškové z jeho jedné strany, já jakožto nejstarší z druhé... a jak jsme tak šli, prošli jsme okolo pekařství, a z něj za náma po chvíli vyběhla paní a podávala mamince papírový pytlík plný voňavých a ještě teplých koláčků... :-)

Ale zpátky k meruňkám... Bylo jich hodně, takže asi čtvrtinu děti snědly v průběhu neděle, pondělka a úterka hezky čerstvý a z ostatních jsem celé parné pondělí pekla a dělala marmeládu jak vzteklá. A tak postupně vznikla meruňková bublanina, pak meruňkový koláč a na závěr i již zmiňovaná meruňková marmeláda.

 Meruňková bublanina

Na těsto: 500 g polohrubé mouky

150 g cukru krupice

150 g třtinového cukru

půl pytlíčku prášku do pečiva

promícháme

pak přidáme:  4 vejce

1 vaničku tvarohu

1 dcl oleje

1,5 dcl mléka

 

Dobře promícháme... na to je expert naše třetí ;-)

Vlijeme na vymazaný a vysypaný plech, rozetřeme a poklademe půlkama meruněk.

V misce si připravíme drobenku, my použili: 100 g hrubé mouky, 150 g třtinového cukru a asi 50 g másla.

Nasypeme na meruňky a pečeme ve vyhřáté troubě na 180°C skoro hodinu.

S kakaem z toho byl výborný druhý chod oběda ;-)

Meruňkový koláč

Nejprve uděláme koláčové těsto... z cca 250 g hladké mouky, 4 lžic krupicového cukru, 4 lžic moučkového cukru, lžičky kypřícího prášku, 100 g másla a jednoho vejce.

Když ten nejstarší zjistil, že prostředňáci míchaj a maminka je fotí, chtěl se zúčastnit taky ;-).

Těsto, jež vypadá jako lepivější linecké, vetřeme do vymazané formy...

... a poklademe osminkama meruněk.

V misce smícháme: velký jogurt, cca 380 g, pět lžic cukru, jedno vejce... 

... a sáček vanilkového pudinku.

Vzniklý krém nalejeme na meruňky a rozetřeme. A upečeme v předehřáté troubě na 180°C po dobu cca 45 minut.

Koláč zmizel během následujícího rána k snídani :-)

Meruňková marmeláda

Zbylých meruněk bylo po nakrájení skoro rovné kilo... tedy asi o dvacet gramů víc, než kilo. Ty jsem dala do hrnce spolu s půl kilovým balením želírovacího cukru 2:1.

Promíchala.

Přivedla k varu. Přidala pytlíček kyseliny citrónové, lžičku citronové kůry, a asi třetinu překrojeného vanilkového lusku, jehož vnitřky jsem do hrnce vydloubla špičkou nože. Asi čtvrt hodiny jsem za občasného míchání směs vařila. Pak jsem jí krátce rozmixovala tyčovým mixérem a nalila do připravených vymytých a vypařených skleniček. Nechala jsem je ještě asi deset minut stát vzhůru nohama...

A protože jsem přesvědčená, že nejen platí "Kdo dává, dostane...", ale že by mělo platit i že: Kdo dostává, měl by umět i dát... následovala v pondělí večer akce "najdi "dědu Meruňku""... neb jsme jaksi nevěděli, za kterými dveřmi onen soused, jež nás meruňkami obdaroval, bydlí. Tedy, asi tři čtvrtiny dveří v paneláku jsme vyloučili... ale pořád jich zbývalo dost. (I když manželův nejžhavější tip se ukázal jako ten spravný.)

Ukrojila jsem proto trochu koláče a trochu bublaniny a vyrazila s tím na výzvědy ke správci, který ale nebyl doma... naštěstí ta milá starší paní, co je vždycky tak hodná, zvlášť na naše holčičky, doma byla a věděla, jak se jmenuje a kde bydlí... "ten starší, hodně vysokej pán, co jezdívá na kole..." (jak jsem ho popsala) ...a tak se mise zdařila a povedlo se mi mu ještě jednou poděkovat kusem koláče, bublaniny, i skleničkou marmelády... na kteréžto pochoutky nám poskytl v podobě meruněk ten zásadní materiál ;-)