Břečťan a cesmína... a jmelí

Je to něco málo přes rok, co jsem zase jednou něco propásla. Tehdy se na blogerkách.cz objevila kreativní výzva týkající se návrhu setu tří párů ponožek. Což mne zaujalo. Velmi. Jenže jako obvykle jsem si to potřebovala rozmyslet... V tu chvíli byly pod výzvou přihlášený dvě blogerky. O pár hodin později jsem se přihlásila i já, jako šestá... následně s celkovejch asi deseti, z nichž redakce slibovala vybrat pět blogerek, kterejm zašle barvy a ponožky...
Jo. Vybraly těch prvních pět.
Být první pod čarou díky vlastní váhavosti... to zabolí...
Mimochodem v odkaze výš najdete úplně dole v diskuzi i odkazy na články s návrhama jednotlivejch blogerek. A tady přímo i vítězný návrhy.
Nicméně v těch pár hodinách, než jsem se přihlásila, už se moje představivost stihla rozjet natolik, že jsem si následně bílý ponožky zakoupila a udělala si svoje vlastní aspoň mimo soutěž.
Původně jsem teda uvažovala o břečťanu, svlačci (což jsou moje oblíbený kytky a kdysi dávno jsem si s jejich listama namalovala i hrací desku pro vrhcáby...světle zelený svlačce a tmavý břečťany... ještě určitě někde je... ale kde???...) a k tomu jsem zvažovala šípkovou růži.
Jenže jak bylo před Vánoci, nějak jsem měla pocit, že bych se měla ubírat spíš tím směrem.
A vzpomněla jsem si na jednu báseň z překrásně ilustrovaný "Vánoční knihy pohádek, pověstí a koled", kde se píše: "Břečťan a cesmína k sobě lnou, jak strom ke stromu v lese korunou..."