Prohledat tento blog

sobota 30. dubna 2022

Pracovní koutky snů



Máte svoji šicí pracovnu?
Nebo aspoň koutek?
Já mám tedy ten koutek... Byť poněkud přeplněnej...
Navíc mi ho děti věčně zahazujou vlastníma obrázkama, věcma na opravu... 
A muž tam taky hází kdeco, o čem zrovna neví kam to patří...
Vždycky jednou za měsíc či dva strávim i několik dní úklidem, aby se tam vůbec dalo pracovat, v kterýmžto stavu to vydrží tak dva týdny...
Frustrující...

Občas sním o tom, že jednou budu mít celou vlastní pracovnu, kam se hezky zavřu a hukot naší početné domácnosti nechám za dveřmi... A v klidu si tam budu spokojeně několik hodin tvořit...
No... v reálu by mi tam asi stejně vlezli...
A kdybych se zamkla, tak by mi vytrvale dětičky bušily na dveře...
Myslim, že by to bylo úplně stejný jako se záchodem... Znáte to, tam my mámy taky nikdy nejsme samy... ;-)

Každopádně vás tímto vítám u svýho úplně prvního článku, ke kterýmu jsem fotky nefotila sama, ale vybrala jsem je ze svý nástěnky na Pinterestu, kam si píchám všechny krásný obrázky, který mne při brouzdání na týhle úžasně návykový síti zaujmou.

Tak se pojďte pokochat se mnou ;-)

Třeba tahle pracovna je krásná... Miluju tu převažující barevnost... 
A všimla jste si některá, jak se podobnej vzor, do kterýho jsou kovaný nožičky od těch starejch singrovek, objevuje i na koberci?

Vzor tohohle koberce mne naopak nenadchnul... ale ten zbytek velmi...
A toho prostoru!

Tohle je vybavený spíš na to výtvarný tvoření, ale myslim, že doplnit tam šicí stroj, látky a nějaký ty krabice s galanterií, by nebyl problém...
Na druhou stranu stolu totiž pokračujou stejný skříňky, jako vidíte vpravo...
A toho světla!
A můžete se při tvoření i točit ze shora... ;-)

Tohle to je tedy velmi něžný... 
Sladkost sama... 
Uznávám, že i na mne už je těch krajek a kraječek skoro moc...
Ale vyladěný je to teda do detailu.

Tohle na mne působí hezky, čistě a prakticky... Za tenhle koutek bych se tedy vůbec nezlobila... ;-)

Tohle se mi taky zdá krásně praktický... I když ty drátovaný košíky pod stolem mne moc neberou...
Ale třeba ta duha nití vpravo nahoře!
A po stole tam běží ten polohovací panáček!
Kdysi jsem měla takovýho malýho, ale děti mi ho rozbily...

Další krásná šicí místnost s ostrůvkem uprostřed... 
To by se to stříhalo!
Kdo z vás taky musí vždycky před stříháním vytřít, protože jediný místo, kde najde plochu aspoň metr na metr, je na zemi?

Další krásná šicí místnost s extra vytuněnými stroji a tématickým kobercem evidentně v jakémsi přístavku...
No... v paneláku toho asi moc nepřistavíme...

Nebo tahle tyrkysová!
ACH!
A ty šaty na panně!
A to okno ven!

Další krásnej šicí koutek... Tentokrát pro milovníky růžové...
Vyladěno do detailu...
Skoro bych tipla, že tenhle patří nějaký puberťačce ;-)
Moje dcerka by se z něj zbláznila štěstim ;-)

A jedno čistě bílé šicí podkroví...
Taky má svý kouzlo...

Narazily jste už na netu taky na podobný crafty skříně?
Ať už bílé?...

...nebo takhle (možná jako) dřevěné?
Působí to prakticky...
Nezabere to zas tak moc místa...
Všechno vaše tvoření se před návštěvou schová...
Ale zase je potřeba všechno vždycky srovnat hezky dovnitř... ;-)


Tady je taky jedno skříňové řešení... 
Tušim, že takovou skříňku s vyklápěcim středem jsem kdysi viděla v Ikee... 
Neví někdo?

Tohle teda neni šicí koutek... 
Ale malovací by se mi moc hodil taky...
A tenhle je MOC krásnej!
I ta řezačka by se mi hodila ;-)
A to okno je nádherný!
I ten výhled za nim...

A další krásnej inspirující výhled z okna u pracovního stolu, o kterej se s váma prostě musim podělit...
Jo... 
To by se to malovalo!

Nebo by možná bylo fajn mít pracovnu přímo uprostřed zahrady...?

Třeba jen docela maličkou...?
Pokud tedy ovšem nějakou tu zahradu máte... ;-)

No, většina z nás je určitě šťastná pokud má někde v bytě třeba něco takovýho... ;-)

Nebo takovýho...

A nebo aspoň takovýho... ;-)



Co?
Jak to máte s šicí pracovnou vy?
Určitě mi napište, ať už tady, nebo třeba na fb ;-)

Na další nápady, který mne ohledně pracovny na Pinterestu zaujaly se můžete mrknout tady ;-)

úterý 26. dubna 2022

Zápisy do školy

Tak máme za sebou další zápisy do školy...

Pro nás čtvrté a poslední.

Každý z nich přinesly svoje jedinečný zážitky...


Ty úplně první, s nejstarším, jsme absolvovali před sedmi lety.
Syn na nich paní učitelce ukazoval tvary, barvy... Odrecitoval jí básničku:
"Řekni honem králíčku, 
jakou máš rád barvičku? 
Černou ne, je moc smutná, 
zelená mi nejvíc chutná!"
Pak učitelka načala nějakou další otázku a syn ji přerušil: "Počkej! Já jsem ti chtěl ještě něco říct! Víš jakou mám nejradši barvu?"
A my si s mužem u vedlejšího stolu, kde jsme vyplňovali papíry, říkali: "A jé! To bude: Pepíčku, napíšeš padesátkrát paní učitelce se netyká... Pepíčku, proč jsi to napsal stokrát? Protože jsem ti chtěl udělat radost..." :-D
A jako... docela se divim, že ještě s podobnym trestem nepřišel, protože problém s vykánim má dodnes... 
I když dnes už se aspoň občas opraví...


Ze zápisu s našim druhorozenym si toho vlastně moc nepamatuju, ty proběhly tak nějak standardně... 
Snad jen to si vybavim,... jak jsem si těsně před odchodem vzpomněla, že jsem ho přece chtěla vyfotit!
Postavila jsem ho k tabuli, ať má na památku hezkou fotku jako budoucí školák... 
Muži šlo na nervy, že zdržuju...
Bylo tam mizerný světlo...
Klepaly se mi ruce...
A on se všelijak blbě tvářil... 
No... 
Marnost...


Zápisy naší třetí probíhaly v dubnu 2020... 
Takže jsem obíhala vybrané školy v roušce a házela vyplněný formuláře v obálkách hezky do schránek...
Naštěstí jsme na konci února, asi dva týdny před tím, než nejmladší donesla neštovice, a necelé tři týdny před tím, než se školy poprvé zavřely kvůli covidu, stihly spolu se třetí aspoň den otevřenejch dveří... Takže školu i svou budoucí učitelku stihla poznat tam... 
A DOKONCE! Dokonce s ní tenkrát ta naše nemluva vážně mluvila!!! Což bylo (a vlastně pořád ještě je) velmi neobvyklé. 
Celkem normálně jí odpověděla na několik otázek... 
Takže jí pak prvního září ve dveřích do třídy mohla učitelka říct: "Ty máš ráda žirafy, viď? Pamatuju si to dobře?" A rozsvítit jí tim jak Vánoční stromeček... 💗


No, a teď v pátek jsme byli zapisovat to poslední dítě...
Ráno na odchodu do školky, jsem v předsíni zjistila, že má z předchozího dne na bílý mikině oranžovočervenej flek od rajský... 
Bylo mi jasný, že takhle narychlo s ní výměnu za něco čistýho rozhodně nedomluvim, a tak jsem to radši nechala být a čistej svetřík pro ni jsem si hodila do batohu až na odpoledne...
A rovnou jsem k němu přidala i hřeben a gumičky, protože přesvědčit ji na nějakej účes je další úkol na menší diplomatickou misi, takže ráno jsem ráda, že jí ty vlasy aspoň rozčešu...

Odpoledne v šatně školky, to šlo naštěstí celkem hladce. Nechala si vysvětlit, že na zápis je moc dobrý vypadat jako roztomilá šikovná holčička, a že v čistym svetříku a s učesanými culíčky bude vypadat právě tak, a to se bude učitelkám určitě moc líbit.
Takže jsem tu naši nespoutanou rozcuchanou zmatlanou divošku v rychlosti proměnila v poněkud reprezentativnější a spořádanější verzi, a vyrazily jsme spolu vyzvednout ségru a na zápis...

Tam jsme ale měly ještě chvilku času... 
Mimochodem, byly u vás taky ty dva dny přeháňky a mokro? 
U nás jo...
A jak jsme tam ještě skoro čtvrt hodiny čekaly, stalo se, že jsem v jednu chvíli něco řešila s tou starší, a když se otočim... 
Tak akorát vidim, jak si to moje načesaný načančaný dítě v čistym svetříčku právě na trávníku kleká do bláta!!!
No...
Vážně...
Marnost...

Ale zazpívala jim tam fakt pěkně... 
Až jsem sama čuměla, jak dlouhou písničku s docela složitym frázovánim a změnou temp se ve školce naučila... 
Nejdřív jim ovšem velmi důležitě sdělila, že ve školce jí na testech školní zralosti pochválili, a řekli jí, že má jít už do školy, tak tu teda je... ;-)💗

Tak jsem na ní v tom příštím roce zvědavá...


A vy mi dejte vědět, jak to při zápisu probíhalo u vás ;-)




P.S.: Pokusila jsem se googlit tu písničku, ale bez většího úspěchu... našla jsem jen první sloku... 


A já si z jejího zpěvu bohužel pamatuju jen zhruba tohle:

Kudy chodí jaro, 
zelenými vrátky, 
stejnou cestou za rok 
půjde zase zpátky, 
zas bude mít šaty 
z ... modrých výšek 
a věneček zlatý, 
celý z pampelišek. 
ROK! Co dá nám rok, 
zas dozvíme se nápřesrok. 
...léto chvátá... 
...
děti nosí hrdě 
pusy od borůvek. 
ROK! Co dá nám rok,
zas dozvíme se nápřesrok...
... 
podzim si vůůůůbec nepamatuju... 
...
Kudy chodí zima 
stříbrnými vrátky, 
stejnou cestou za rok, 
půjde zase zpátky, 
zas bude mít kabát 
bílý jako vločka...
nananananana
tam je prej zase vločka... (to po tý druhý vločce přerušila a sdělila jim: "No, tam je dvakrát vločka..." než jela s patřičnou dramatizací zase dál a do finále :-D )
ROK! Co dám nám rok,
zas dozvíme se nááápřééésrok.


Jestli to někdo znáte, tak mi určitě napište ;-)