Poslední srpnovej víkend byl náš nejstarší pozvanej na narozeninovou oslavu jednoho kamaráda...
No, a kam vzít ostatní děti potom, co to pozvaný necháte na oslavě, aby jim to nebylo moc líto?
Aspoň na zmrzlinu!
Naše nejmladší si jako obvykle poručila čokoládovou... Si možná vzpomínáte, na ten článek ze začátku prázdnin o... no, však víte ;-)
I tenkrát byla celá krásně hnědá...
Kolem pusy...
Na nose...
Na bradě...
Na rukou...
Na tričku...
To určitě znáte...
Nebo možná máte štěstí a neznáte...
Každopádně, po té co dojedla zmrzlinu, začala strašně řvát... ne proto, že je zmazaná (s tim mívá problém z našich dětí snad jen ta třetí), ale že jí bolej nohy!
Tak jí je prohlížim... a konstatuju: "No jo no, tady někdo tvrdě odmít oblíkaný ponožky, a teď má rozedřený nohy... No, holka, leda koupit nějaký náplasti... a nejlíp i ty ponožky..."
A tak jsme se za pronikavého řevu naší nejmladší vydali do místního obchoďáku...
O půl bloku dál si sundala boty, a já jí zbytek cesty čím dál tím víc funíc nesla...
V obchoďáku jsem jí nechala ťapat bosou, neb jsem měla pocit, že jestli jí ponesu ještě tak dva metry, upadnou mi ruce...
Nejdřív jsme sehnali ponožky...
Pak jsme vyrazili k výtahu do dalšího patra...
A sotva přijel, tak jsme se vraceli, protože všechny děti najednou nutně musely na záchod, i když se jim dvě minuty před tím, když jsem se jich cestou kolem záchodů ptala, vůůůbec nechtělo...
V dalším patře jsme zdárně našli lékárnu, a v ní mimo jiné visely náplasti v krásnejch a praktickejch kovovejch krabičkách...
Já chtěla vzít ty s princeznama, a děti svorně řvaly, že prej nutně musíme vzít i ty s pirátama!!!
Díky milý lékárnici jsem nakonec nebyla za "zlou mámu", protože její jemně upozorňující argument, že při koupi dvou krabiček je třetí zdarma, mne přesvědčil :-D
(Mimochodem, jak jsem je teď hledala na netu, abych vám je přes odkazy mohla ukázat, tak je v oné lékárně na ně teď do konce prázdnin zase akce, tak rychle mrkněte ;-)... Případně jsou tam i další náplasti ;-)...)
...
No, a pak jsem nejmladší posadila do kouta u jednoho zavřenýho obchodu, neb všechny ty sedačky k sezení, kterejch tam dřív bývalo hafo, jaksi od dob koronaviru kamsi zmizely...
Očistila jsem jí zespoda ťapky vlhčákem, neb na boso prochodila celej nákupák...
A pak jsem jí tu rozedřenou kůži pod kotníkama ještě před přelepením lehce přestříkla desinfekcí...
To bylo řevu!!!
Jak kdybych jí tu nohu uřízla!
Lidi se otáčeli, a já docela trnula, kdy na mne kdo přijde, co že jí ubližuju...!?! :-D
Ale dobrý...
Nakonec jsme zdárně, i přes dcerčin příííšernej, ale absolutně přííííííííííííííšernej řev ve stylu "buduřváttakževámcelejtenhlebarákspadnenahlavu", ošetřili a zaponožkovali i druhou nohu, a bylo.
Na celou tuhle příhodu jsem si vzpomněla o pár týdnů později, když mne z té samé lékárny oslovili s nabídkou spolupráce...
Ovšem třeba plínky, nebo umělý mlíka pro mimina, už pro vás fakt zkoušet nemůžu... ;-)
Takže co jsem si nakonec z nabídky vybrala?
První mne zaujal rakytníkovej sirup od Weledy .
Před třemi lety jsem totiž měla možnost udělat nám domácí...
Pak jsem ho celej podzim dávala po lžičkách dětem... A byl to jedinej rok, kdy se u nás první viróza objevila až po Vánocích! (začátkem prosince nám zásoba sirupu došla...) Obvykle jsme do Vánoc stihli ty virózy nejmíň tři.
No, a podpořit podobně efektivně imunitu zrovna letos by se hodilo dvojnásob... ;-)
Ovšem tentokrát se k rakytníku nedostanu, takže možnost rakytníkovýho sirupu z lékárny byla velmi, velmi lákavá...
A víte co? Podle složení se to od mý domácí verze moc neliší, a chuťově to taky odpovídá... Chutná to po rakytníku a po cukru ;-)
A krom týhle sladký pochoutky, teď s dětma zobeme ještě chlorellu a probiotika.
Proč jsem vybrala zrovna tohle???
To proto, že od půlky července čtu zajímavou knihu od paní Emmerlingové, ve které velice obsáhle rozebírá problematiku ADHD.
A jak moji věrní čtenáři vědí, s ADHD my máme jaksi taky svoji bohatou zkušenost...
No, a v tý knize je mimo jiné moc zajímavá tabulka z níž celkem jasně vyplývá, že největšímu procentu z (několika tisíc) testovanejch dětí přinesla zmírnění obtíží detoxikace,... na kterou je právě dobrá ona Chlorella!
A velice dobře v oné tabulce dopadlo taky užívání probiotik... Takže my máme tyhle se superhrdinou ;-)
Zatim teda obojí testujeme teprve dva týdny, tak je trochu předčasný vynášet závěry,... ale... Nedokážu si teď vůbec vzpomenout, kdy měl syn nějakej svůj afekt...
On se teda celkově hodně zklidnil, od chvíle, kdy se začal učit doma, ale občas nějakej ten hysterickej několikaminutovej výlev přišel... V poslední době tak dvakrát, třikrát denně maximálně něco hystericky vykřikne, a stačí mu jen říct: "V klidu! Řevem to nevyřešíme... Co přesně máš za problém?" a on krásně funguje!
Tak nevim, jestli to přičíst detoxikaci a probiotikům...? Většímu klidu o prázdninách...? (I když teda psaní, který mu nejvíc nejde, cvičí denně i teď...) Nebo nám konečně dozrává...? Nebo možná všechno dohromady ;-)
P.S.: Nezapomeňte se mrknout i na další produkty pro děti a maminky na stránkách BENU lékarny ;-)
