Návštěva divadla... derniéra Superkluka

Tak jsme zas po delším čase zavítali do divadla...

Bohužel hru, na který jsme byli, už neuvidíte... Byla to totiž derniéra... a přesně proto, jsem na ní děti vyštvala, když mi v neděli dopoledne vyskočil na facebooku příspěvek divadla Lampion. Protože: "Jééé, Superkluk už nebude... Dneska naposledy... Tak to musíme jít!"

Nejstarší teda před odchodem trochu brblal, že už jsme na akci ke dni dětí byli včera..., ale nakonec byl moc rád, že šel.
Bylo to celý moc pěkný. Škoda, že už to z programu stáhli... Ale vlastně právě díky tomu, jsme se konečně rozkejvali, na to jít...

Kluci pak jeden přes druhýho tátovi vykládali, co všechno Kája coby superkluk prováděl... a co prováděl jeho strážnej anděl, kterej zatoužil naučit se zlobit...
Přehrávali k tomu vtipný reakce dědečka... (jehož představitel, František Čachotský, v závěru představení zapěl píseň takovym způsobem, až mi nad jeho hlasem spadla brada...)...
Třeba jak Kája andělovi, s kterym si to jaksi prohodil, poradil, že jeho maminku, vždycky spolehlivě rozzlobí, když nechce jíst a řekne, že tohle on nejí, a že mu to nechutná...
A tak si chudák anděl vyžádal snídani, bez který s nim málem dědeček vyrazil na ryby..., čistě jenom proto, aby mohl dědečkovi říct: "Tak tohle já nejim, to mi nechutná a..." ještě cosi... Jenže dědeček jen pokrčil rameny: "Hm, tak to hoď rybám."
Další den si stěžoval anděl Kájovi, jak to zlobení nevyšlo, a Kája na to, že jeho maminku taky moc rozlobí, když se on zmaže jako prase... a vysypal na chudáka anděla koš plnej odpadků...
Načež na scénu opět přikráčel dědeček s prutem, a stejně jako předchozí den zavelel: "Kájo, jdeme na ryby!"
A anděl na to: "Dědo!? Ty nevidíš, jak jsem umazanej?"
Ovšem dědečkova odpověď, vedoucí k dalšímu andělově zklamání, zněla: "Ale Kájo, tady na vesnici se to tolik nebere."

Taky kluky moc bavila ta babka, co ve vesnici pořádala hon na starostovo prase, který jí ničilo zahrádku.
I ty věčně pařící holky, dvojčata, co se zlobily na faráře: "Že vy jste zas leštil korouhvičku?! Nejde nám wifi!"

Jinak maminka byla rozkošně úzkostná až hysterická, a tatínek zase těžce cool...
To byla ostatně další scéna, kterou museli kluci tátovi předvíst a patřičně vylíčit... Ta, kterak maminka na nádraží zjistila, že tu čepičku, o který za synkem volá, že jí nemá sundávat z hlavy, že podle ní ho dědeček pozná, tak že tu čepičku jaksi drží ona sama v ruce... : "Co jsem to za matkůůůůů?"
"V klidu," děl na to těžce cool tatínek, popadl čapku... a hodil jí po synovi, koukajícím z okýnka rozjíždějícího se vlaku, tak huuustě, že mu přistála na hlavě... ;-)

Každopádně, nakonec to všechno dobře dopadlo...
I toho sumce nakonec dědeček s Kájovou pomocí ulovil...
A anděl se to zlobení přece jen trochu naučil...
A tak byl sumec zasejc volnej...
Vlastně vám to klidně můžu takhle prozradit, protože už na tuhle hru stejně jít nemůžete... Bohužel...
Tak určitě jděte na nějakou jinou... Dřív, než jí taky zrušej... I když oni zas nepochyně vymyslej něco jinýho, co bude taky super, i když to nebude zrovna Superkluk ;-)

Jo, a jak to byla derniéra... nechali pak děti na závěr pohrát si s loutkama... asi, že už tolik nevadilo, kdyby nějakou krapet pochroumaly... ;-)

A nejen ty naše, chytily příležitost pevně za pačesy...

Druhorozeňák se nechal zvěčnit s dědečkovou lodí a se sumcem...

Ten nadchnul i holky: "Dej sem jučičku."

"AU!"

:-D

Spousta loutek... Ta první vpředu je starosta... Ten vždycky strčil prase do hospody, prohlásil, že tam holt musí za nim...a zůstal tam celej den...

V pozadí superkluk Kája a vepředu starostová v hasičskym... neb k hasičům starostovi zdrhla, absolvovala s nima hasičskej den... a starostovi konečně došlo, jak moc o ní vlastně pořád stojí...

Tak kterej z vás je superkluk?

Hasiči, kněz, prase... a druhorozeňák s podběrákem...

Si naši kluci spletli...

...superkluka s rybou...

...asi...

Začínající loutkovodič v akci... ;-)

No super to bylo... 

Musíme chodit do divadla častějc...

A vy jděte určitě taky ;-)