Probouzíme déčko - v technickému muzeu v Praze

Zatímco první polovina našich prázdnin byla, aby se tak řeklo "pobytová", neb nejprve děti pobývaly u jedné babičky, pak jsme všichni společně pobývali u manželova strýce, a na závěr jsem s dětmi pobývala spolu se sestrou a jejími dětmi u naší máti, tedy u druhé babičky...
Druhou polovinu letošních prázdnin nás již žádný delší pobyt mimo domov nečeká... otevřel se tak ale prostor něčemu dalšímu... jednodenním výletům... například ;-)... A protože už loni chtěli kluci pomáhat při prázdninové akci zachraňovat déčko, což nám ovšem nakonec vůbec, ale vůbec nevyšlo, rozhodli jsme se zúčastnit se letošní prázdninové hry. Kdo o ní dosud nic neslyšel, ten se může dozvědět víc tady:-): http://decko.ceskatelevize.cz/probud-decko#

Toto úterý jsme navíc jeli do Prahy opět kvůli zubům... (o tom jak to máme se zubama už jsem psala tady Anabáze zuby a tady Nervozita, úzkost, strach, tentokrát byly na předoperační konzultaci obě prostřední děti)... a když už jsme jednou byli v Praze, rozhodli jsme se navštívit jeden z "Portálů" déčka... a to sice Národní technické muzeum na Letné (http://www.ntm.cz/), které jsme si z nabízených možností vybrali na výše uvedených stránkách České televize.

Ten den bylo zrovna vedro k padnutí... obzvlášť v tý veliký výstavní hale, plný aut, letadel, vlaků, kol, motorek... bylo skoro stejný vedro jako venku a navíc slušný dusno... Ke konci jsme pletli nohama i my dospělí, kteří jsme navíc po většině expozic tahali tu nejmladší v náručí.
Ale stálo to zato! Nejenže naše tři starší děti pak druhej den pomocí získanejch kódů přivolaly každej jednoho "špunta" (jehož objevení se na monitoru po zadání hesla je vždycky všechny patřičně rozveselilo :-D)... ale už tam, v muzeu, bylo vidět, že zejména oba kluky (jak toho osmiletého, tak toho šestiletého) mnohé z vystavovaného zaujalo...
Třeba ze sálu věnovanému tiskařství jsme je nakonec museli odtáhnout, neb by se nejraději fotili a sledovali, jak je to rozrastruje pro tisk, až do večera... A taky značně zmatené dotazy našeho nejstaršího dávaly dost zabrat paní, jež hlídala u vystaveného televizního studia, neb potřeboval vědět, co se tam točilo???, jestli se tam točily Zprávičky??? a Déčko??? Ale ptal se na to tak, že mu paní chudák moc nerozuměla :-D... To jsem se nakonec rozloučila i za něj a raději ho promptně odvedla za ostatníma, kteří už vstupovali do protější expozice věnované architektuře a stavitelství...

Zkrátka a dobře "...bylo to překrásné a bylo toho dost..." ;-)
Jen tatínek krátce "oplakal" aktuálně uzavřenou Hernu stavebnice Merkur...
Tak třeba někdy příště... spolu s "fotografií" "chemií" a "časem", který jsme pro velkou únavu po projití velké, takzvané "dopravní haly", už raději vynechali, aby jsme vůbec měli ještě nějakou energii na zpáteční cestu domů.