Vafle

Tak jsme si před pár dny udělali s dětma fakt dobrou snídani... vafle :-)

A tentokrát byly zase o něco lepší než posledně. Zkombinovala jsem náš starej recept s nějakym novym, kde byla místo hladký mouky polohrubá... různě věci zaměňovala, přidávala a tak... a vyšlo mi něco, co jsem musela v rychlosti zapsat, abych to pak dokázala zopakovat :-)

Dort k desátým narozeninám našeho nejstaršího

Že náš nejstarší před pár dny oslavil první kulatiny jste možná na blogu postřehli. A k narozeninám patří dort... ideálně podle vkusu oslavence... a proto jsem spáchala, co jsem spáchala ;-)

A ještě jeden letní výlet - Muzeum Českých Drah Lužná u Rakovníka

Už nějaký tři roky, tedy vždycky když jedem přes Rakovník k manželovu strýci na chalupu, si říkáme, že SEM rozhodně někdy musíme s dětma zajít.

A tenhle pátek se nám to konečně podařilo... Výlet za mašinkama do Lužný u Rakovníka! 

Z Prahy je to vlakem něco přes hodinu, takže pro nás

byla cesta ještě kratší. Akorát jsme stihli ve vlaku sníst svačinu a už jsme se chystali k výstupu.

Od nádraží vás k areálu muzea navedou cedule. Nicméně pokud přijedete ze směru od Prahy jako my, uvidíte už z vlaku celkem jasně kterým směrem se vydat, neb vystavené historické mašiny stojí z části pod širým nebem jen kousek od trati... A právě ty jsme vždycky cestou ke strýci viděli... a proto nás návštěva muzea lákala.

A rozhodně jsme nebyli zklamáni... Děti tedy měly tendenci mezi vlaky různě pobíhat... 

A ani na focení nezvládly

Sežeňte ovečky... Na Cibulce

Pokud nás sledujete, víte že pomáháme déčku sehnat ovečky. Taky víte, že prvních pár naše děti sehnaly čirou náhodou, když jim ujel spoj v Uherskym brodě, a musely s tátou a babičkou čekat víc jak hodinu na další, a taky že několik dalších pak našly ve Stromovce... a taky víte to, že ovečky nebyly to jediný, na co při tom výletě narazily.

Dnešní článek bude o naší třetí a poslední výpravě za ovečkama.

Protože v přírodě, to máme tak nějak radši...

Kdo mne v noci budí?

Dnes si sem na blog nutně musím odložit status, kterej jsem napsala před dvěma lety na facebook, a kterej na mne dnes ve vzpomínkách vyskočil. To byla tenkrát totiž moc pěkná příhoda ;-).
Psala jsem tehdy:

Musim se podělit o zážitek z dnešní noci :-)
Pět minut po půlnoci mne vzbudil mobil. Chvíli mi teda trvalo, než jsem se vzbudila, než mi došlo, že to co mne budí je mobil, můj, než jsem ho našla... a pak jsem na něj ještě chvilku nevěřícně zírala, že mi fakt někdo volá?!? Nějaký neznámý číslo... Do toho se netrpělivě ozval muž, ať už to proboha zvednu... a já se potmě nemohla trefit na to zvedací tlačítko :-D
Konečně jsem to zvedla a pronesla do telefonu značně nedůvěřivé "Ano?" jako ostatně vždycky, když mi volá neznámé číslo....
A stvoření na druhé straně spokojeně (skoro až nadšeně) spustilo nějakou uvítací frázi... 

Vzpomínky na porod aneb Jak to bylo poprvé

Dnes peču dort... Pro našeho nejstaršího. Večer, krátce podeváté hodině, to totiž bude už přesně deset let, co jsem se stala matkou. Utíká to neskutečně a čím dál rychleji...

Tenkrát to bylo vůbec celý zajímavý. Když jsem byla přesně 26tt, poslala mne ze dne na den doktorka na rizikový a nařídila co největší klid na lůžku... A já ležela velice poctivě, neb sem se fakt bála, že porodim příliš brzy.
Dlouho jsem ani nic nezařizovala a nenakupovala, jen všechno okukovala na netu.
Někdy v 36tt se nás pak tchýně ptala do čeho to dítě zabalíme, až se narodí... měli jsme tenkrát jen jednu soupravičku,co jsme koupili kolem dvacátýho týdne těhotenství a sadu sedmi bodýček, která nás asi o měsíc později zaujala v tescu... a můj muž v odpověď svý matce žertoval, že teď vyfasoval v práci hodně ponožek, tak to kdyžtak miminu dáme na nohy i na ruce a bude... :-D

Nicméně jsme se tenkrát

Borůvkový dortík podruhé

Tak jsem se letos díky manželovu strýci přece jen dočkala borůvek.

A tak nějak z hlavy jsem zopakovala loňskej recept,  a zjistila, že jsem to vlastně udělala zase jinak... ;-)

"Hymna pro týrané matky"

Pamatujete se na ten textík, kterej jsem zveřejnila na konci článku O špatnym sluchu, mizerný dikci a týranejch matkách?
Byla jsem tenkrát jednou ze čtenářek dotázána na melodii... A tak jsem si čas od času říkala, že teda bych se o ten nápěv, neb je to spíše nápěv, než melodie... melodie mi přijde v tomto případě nemístně vznosný slovo ;-),... tedy, že bych se o ten nápěv nějak podělila...
Včera se mi podařilo urvat chvilku klidu na jednom lesním hřišti a namalovat si k písničce pár ilustračních obrázků... A dnes se mi po několika dětmi narušených pokusech podařilo natočit video, na kterém mi neasistuje ani jedno z dětí...
Můžete se na něj podívat tady ;-)

Sežeňte ovečky... ve Stromovce

Pokud máte z úvodní fotky pocit, že jste nějak zapomněli počítat do čtyř, nebojte se, nezapomněli. Skutečně tam jedno dítě navíc je ;-)

Vlastně se tohohle výletu za ovečkama zúčastnilo ještě víc dětí, jak prozrazuje tahle fotka u důležitého orientačního bodu, jímž je fontána ve Stromovce pod letohrádkem...
A ještě jedno další dítě chybí i na týhle fotce. To totiž právě kýženě usnulo v kočárku, neb mu v době výletu bylo jen šestnáct dní.

Jak jsem malovala byt... s asistencí aneb Máme doma trezor ;-)

Tak jsme chtěli malovat loni... a taky předloni... A letos, letos to konečně vyšlo.

Celý to teda zabralo asi tak třikrát tolik času, než jsem si původně představovala... Takže vlastně nic výjimečnýho, neb mně všecko trvá zhruba třikrát tak dlouho, než kolik času tomu původně plánuju věnovat... Nějak mám na tohle prostě blbej odhad, no :-).

Takže za dobu pobytu tří starších dětí