Tak je to dnes už dvanáct let... Dvanáct let, co jsme začali společnou cestu životem jako manželé.
Přijde mi úplně neuvěřitelný, že už je to tak dlouho... Zdá se to jako chvilka...
Ale na druhou stranu se toho od tý doby už tolik událo... Jenom těch dětí, co jsme stihli přivýst na tenhle svět, že ano 💗... I když znám i větší přeborníky... ;-)
Byl to tenkrát krásnej den, trošku větrnej, ale teplej a slunečnej... Podobně jako ten dnešní... Na zemi bylo první zlatavý listí... A my byli taky krásní, neb mládí je vždycky krásné... Jen to člověk tak nějak pořádně pochopí až časem ;-)... A hlavně jsme byli zamilovaní. Tak krásně něžně a trošku naivně zamilovaní... Neznalí toho, co všechno za starosti nás v tom společnym životě čeká, co všechno budeme muset řešit, o co všechno se pohádáme... Často úplně hloupě pohádáme... A často velice divoce a taky dlouze, neb jsme oba dost paličatí. Ale zatím jsme všechny ty bouře přestáli, tak snad nám to vydrží i nadále.
Internet mi tvrdí, že průměrný manželství v týhle republice vydrží něco málo přes třináct let. Tak to se za ten průměr dostaneme někdy o příštích Vánocích... a pak snad ještě dál a dál... :-)
Dvanáct let... Někdy krásnejch, někdy vyloženě štastnejch, jindy míň, někdy smích, někdy hádky, někdy pláč... a spousta radosti i starostí... Zkrátka život, život v manželství a taky život s dětmi se všim všudy... Bohatej a plnej, tak jak to má být.
A dnes, dnes si dopřeju v tý divoký jízdě, co se z našeho života díky dětem stala, chvilku na trochu toho nostalgickýho vzpomínání... ;-)
Takoví krásní jsme byli... :-)
Střelená jsem teda pořád, to mi tak nějak zůstalo...
... jenom to mládí nějak začíná vyprchávat...
Tak na dalších dvanáct!
💗
Vždyť jsi pořád stejně krásná kecko.
OdpovědětVymazatTak dík :-)... Ale ona i ta fotka, co tu mám jakože profilovou, je už dva a půl roku stará a taky dost lichotivě neostrá ;-) (Je to výřez z fotky asi dva týdny před porodem naší nejmladší... koukám si v ní na ten velkej pupek ;-)...)
Vymazat