Dalších 50 výroků, který pochopí jen rodiče (snad aspoň ti)

O dětský hlášky se s váma i několikrát týdně dělim na facebooku... a nedávno jsem ty nejlepší frky z druhýho roku facebookový stránky blogu sepsala i sem.

Dnes pro vás mám po roce a čtvrt další sbírku těch rodičovskejch...
Takovejch těch, který člověk vysloví... a vzápětí sám žasne, co to z něj vypadlo...
Kdo nečetl loňskou padesátku výroků, může mrknout tady ;-)

Adresátem většiny z těch letošních byla naše nejmladší...
Holt batolata jsou na tohle extrémně vděčný... ;-)
Ale i díky těm třem starším občas padaly naprosto nemožný věty...
Většinou ze mne, a občas i z manžela... (poslední tři z celého výčtu ;-)...)

Tady jsou:

1.  "Ne miláčku, to peříčko JE sice úplně stejně bílý, ale určitě NENI z toho pejska."
2.  "Ne, to neni čepice na sněží, to je čepice na padá listí."
3.  "Mlíko by si chtěla? A co s nim budeš dělat? Vyliješ ho do dřezu? Jako posledně?"
4.  "Co tu dělá ten creeper s hlavou od kečupu?"

5.  (S automatickou samozřejmostí) "Podej mi, prosimtě, tu ponožku, co sis jí před chvílí schovala pod hlavu."

6.  "Chmmm..." (čuchám k nejmladší)... "sis namazala obličej tátovym krémem na nohy, viď?"

7.  (Odevzdané povzdychnutí) "Proč já vůbec zapínám troubu, když nejlepší hranolky jsou evidentně ty mražený..." (jo, kradou je zmrzlý, a ti, co nestihnou doběhnout než je zavřu do trouby, se marně a o to hlasitěji dožadujou jejich opětovného vyndání)

8.  "Ne, nemůžeš se zařadit do provozu na plastový motorce!" (Tomu předcházel krátkej rozhovor obsahující mou otázku: "Kam to zas jedeš?" a vysvětlení tý nejmladší opice: "Já mám motojku, pece!")

9.  "Nesol ten cukr! To už zkoušel brácha... Stačilo..."

10. "Jo! Rozbila jsem ti hlavu trenýrkama! Honem! Musíme jet na pohotovost!" (hodila jsem po nejstarším trenky s tím, že: "Už se konečně obleč," trefila ho do hlavy, a on začal strašně řvát...)

11. "Jójó, je to fenka má mašli... kluci mašle nenosej. Kluci nemaj rádi mašle... Pokud to nejsou vodníci... " (třetí řešila, jestli je pes na jejím tričku holka nebo kluk... občas vážně sama žasnu, co jim to vykládám :-D...)

12. "Co ty a tvoje nehty? Dobrý?... Jasně... Dobrý... Ty už sis je okousal..."

13. Jedním dechem, k téže osobě... jen od půlky jinym tónem: "Ty jsi naše zlatíčko nejmladší. Nevypíchávej mi oči!"

14. "Copak? Tvůj rukáv ti už neni dost dobrej, že si utíráš nos do mýho?"
15. "Kdo mi zase sežral jelení lůj?"
16. "Jo, jasně, mámina noční košile je nejlepší ručník..."
17. (Před odchodem ven:) "To víš, že jo, vyhrň si rukávy až do podpaží, když je venku mínus pět..."

18. S patrnou výhrůžkou, k synovi jenž měl místo prováděné činnosti psát jakési cvičení: "Nech ten mobil! Neblbni! Zas ho někam schovám, a zas ho nebudem moct měsíc najít...."

19. K nejmladší, přejímaje její argumentaci: "Ponožky a kalhotky nosej i princezny a víly! Koukej si je vzít!"

20. V půl devátý večer k nejstaršímu, s určitou nechápavostí: "Když seš unavenej, tak jdi spát... a neseď v kuchyni na stole."

21. Při večerním doúklidu, když už děti spí...: "Jasně, lepidlo je opět otevřený, aby líp vyschlo..."

22. Venku, štrachaje z kabelky kapesník: "Počkej, stůj, máš nudli!... No... tim jsem nemyslela, že si jí máš utřít do mýho kabátu..."

23. "Drž si ty křídla! Ať si je nepočuráš!" To když vaše dítě marodí převlečený za vílu...
24. "Nezhasínejte tak hlasitě! Vzbudíte tátu!" (Oni do těch vypínačů vážně hrozně třískaj...)
25. "Klidně si buď beruška a černej kocour dohromady, ale hlavně u toho neřvi."

26. "Ne, to neni strom. Strom nežere pizzu." (nazvala plyšáka s plastovou pizzou vyfocenýho v katalogu hraček stromem)

27. "Proč tady vytíráš mlíko tou sovou?" (plyšovou, s hracim strojkem uvnitř, díky čemuž se nedá pořádně vyprat...)

28. "To jako táta meje okna, já drhnu cos včera načmárala na skříň, a ty tu zatim maluješ kečupem na zeď?  No to je výborný! Fakt!"

29. Lehce hystericky: "To neni žádnej sníh! To jsou moje látky!" (pak jsem půl hodiny uklízela onu "látkovou závěj")...

30. S úsečnou rozhodností: "Ne, nebudeš do toho referátu psát: To si najděte na wikipedii."
31. S patrnou únavou v hlase: "Proč támhle v tom koutě stojí nakousaný jablko?"

32. S vyčerpanym povzdechem: "Jo, poškrábej si s tim klackem aspoň rohovku, ať je zase ňáká sranda..."

33. S marnou snahou o vysvětlení: "No, ale špinavou dlaní to okno neumeješ..."
34. A s rozhodnou úsečností: "Ne, nepotřebuješ si tim lepidlem slepit pažitku."
35. S pocitem marnosti: "Na to, aby ti lidi rozuměli musíš mluvit srozumitelnějc, ne víc řvát!"

36. S pobavením: "Čurá se ti dobře s tou hlavou pod záchodem?" (Ohnutá jak paragraf visela z mísy do strany, aby viděla jestli se pod ní neschovává pavouk.)

37. "A víš, že by nás mohli zavřít za týrání zvířat, kdyby jsme chovali žirafu v koupelně?" (děti si "vybíraly" domácího mazlíčka...)

38. "No to si piš, že ta rýže brečí. Jídlo, který nikdo nesní je nešťastný a pláče." (No, ani se nedivim, že na mne tak blbě koukala :-D...)

39. "Nejez tu židli! Jez to maso a fazolky!" (kéž by to bylo na tu nejmladší...)

40. "Tohle se nedělá s hrdinou! Olízni mu hlavu!" (Zapíchla Green Lanterna hlavou do chleba s pomazánkou...)

41. "Odkdy se jí termix sponkou?"
42. "Hele ty malej MacGyvere, přestaň otvírat to mlíko propiskou!"

43. (Odpověď na otázku: "Mamí? Jsem kásná?":) "Jojo. A když zbytek sponek nahážeš do krabičky, tak budeš ještě krásnější."

44. Po dlouhém unaveném povzdechu, velmi pomalu a poněkud výhružně: "Protože je tam hodně portugalců. PIŠ!"... (Odpověď na naoko zamyšleně pronesenou rádoby vtipnou, ale hlavně zdržující otázku: "Já ale nevim, proč je Portugalsko tak portugalský?")

45."Nemusíš si sundavat triko! Stačí kalhoty! Na čurání se triko nesundavá!"... marnost...

46. "Já mám pocit, že jste zakumovaný obě, a jsou z vás Vřískalky. Lišaj vám dal schopnost přivíst svym vřískání všechny do stavu šílenství." (Aneb když čumíte s dětma na současný animáky...)

47. "Ty kleště si chladíte v lednici KDO?"


A tuhle jsem slyšela manžela, jak tý nejmladší říká: "To neni náramek. To je šunka."

A jindy zas: "Jo! přesně k tomu byly vynalezený trička... Dřív to bylo na houby, ale pak někdo přišel s timhle skvělym vynálezem... Později teda nějakej člověk přišel s nápadem na jakejsi divnej kapesník, ale ti uvědomělý, jako ty, ti se nedali a dál si utíraj nos do trička!"

A ještě jindy: "Když kašleš, tak si dej ruku před pusu. ALE NE MOJI!"



Jak jsem to psala už posledně? Jo!... S dětma je to všechno, jen ne nuda ;-)

Tak ať je to hlavně veselý, přeje čtyřmatka Jenovéfa