Zase jeden bezva nákup...

Myslim, že s holkama do PEPCA už nikdy nepůjdu...
Fakt nikdy...
Nebo teda aspoň hodně dlouho...

Myslela jsem si, jak byla návštěva téhož krámu náročná s klukama v úterý...
To bylo:
"Kdy už pujdem?"
"Né, to nechci..."
"Mami, tyhle kalhoty jsou DĚTINSKÝ!" (Tohle řekl druhorozeňák takovym tónem, že bylo zcela zřejmý, že jsem podle něj úplně padlá na hlavu, když mu něco takovýho vůbec nabízim...)
"Už pujdem?"
"Néé, tepláky mám."
"No dobře, tak teda tohle tričko."
"Už pujdem?"
"Já mám hlad."

Jako opruz s nima... :-D

Ale holky...?
Děs a hrůza!
Hlavně ta menší tedy...
"Mami já ci toho koně!"
"Mami, ale on mne ce taky!"
"Mami pocebuju ty košíky! Já sem jako kajkulka!"
"NE! Nechci jůžový jegíny! Já ci ty fijajový!"
("Miláčku, ty v tý velikosti nemaj jen úplně malinký..." následuje řev... :-/...)
"Já ci tuhe sukni!"
"Ó, mami, MAMI! TO CI!"  (Obrovský bílý šaty pro družičky... "To nepotřebujeme, broučku, nikdo se nevdává, neni kam bys je vzala..." následuje opět řev... :-/...)
...
A tak dále a tak dokola... plus jsem jí třikrát hledala mezi regálama, a pětkrát jsem do regálu vrátila větráčkovýho plameňáka.
...
Nakonec jsem nesla v tašce každý holce jedny legíny, jednu sukni, starší ještě jedny šaty a stojánek na tužky s Minnie, plus si každá vybrala čelenku s ušima a nový gumičky a ještě jakejsi gel do koupele ve tvaru princezny...
...
A celou cestu domu ta malá řvala jak šílená, že jsem zlá mamina, páč jsem jí nekoupila toho růžovýho koně, bílý šaty, ani toho větráčkovýho plameňáka, kterej jí má tak rád, a strašně s ní chtěl jít, a tu princeznu že chtěla tu, co si vybrala ségra, a že to řekne tátovi, že jsem zlá a nekoupila jsem jí koně, a že on jí ho určitě koupí... a "MAMI! TO NENI K SMÍCHU!"

A ta velká řvala taky...
Nevim proč...
Asi ze solidarity...

Držky malý, nevděčný... vykvajznout se na ně...
No jako fakt...
;-)