Prohledat tento blog

středa 14. února 2018

Masky a převleky

 Dnes je popeleční středa... a končí čas karnevalů. I naše děti si je ve škole a školce užily. A já si užívám jednak jejich radost, a jednak fakt, že mi letos ty kostýmy zase daly míň práce než loni a předloni... to je prostě něco, co mámu více dětí zaručeně potěší ;-).
Naše třetí už den po loňském karnevale ve školce, na který jsem jí tenkrát dala poděděné šatičky po sestřenkách i s křidélky a do vlasů jí udělala čelenku z gumičky a bílý lemovky ve tvaru kvítků, začala s tím, že by radši šla za Minnie... a vydrželo jí to. K mojí velké radosti jsme podědily naprosto perfektní červené šaty s bílými puntíky a tak jsme vyhrabaly ještě černý legínky, černý triko a bílý rukavičky... a na mně už pak bylo jen nastříhat trochu červené látky na mašli, přimalovat potřebné puntíky, sešít to, nastříhat tlustej filc na uši, našít k nim takovej ten černej chlupatej drátek a to všechno pak naaranžovat a našít na čelenku... a dcerka v tom pak minulej týden ve školce úplně zářila štěstím ;-).
 Kluci měli ve škole karneval teprve včera. Ten starší sice hlásil už před dvěma týdny, že má mít masku... ale pořád nevěděl, za co chce jít, a nevěděl, a nevěděl... až den před k mé úlevě prohlásil cestou ze školy, že chce jít za rytíře... Varkoč, co jsem mu šila a malovala už před čtyřma rokama do školky, mu byl tip ťop. K tomu vytáhnul helmici a meč, co dostali s bráchou od strejdy k Vánocům a bylo.
Ten druhorozej přišel s tim, že má mít do školy nějakou masku, teprve před víkendem... a navíc tvrdil, že jí má mít na pondělí. V pondělí se oblíknul do šedýho trika a šedejch punčocháčů... a prohlásil, že půjde za skálu :-D.
Odpoledne si pak triko, poté, co se se mnou pohádal, že si ho převlíkat nebude, že se zaručeně neumaže a určitě si ho bude moct vzít i zítra, dokonale zmatlal.
Ale jak si tak hrály a vyrabovaly snad úplně všechny kostýmy, co se nám doma za poslední čtyři roky nahromadily, našel i upíří zuby, který ho nakonec nadchly nejvíc... a černej plášť mezi kostýmama máme taky... (možná vidíte, že jsou na něm našitý takový malý gumičky k navlíknutí na prst, to jak šel před dvěma lety pro změnu za netopýra, přišel tenkrát den před karnevalem ze školky s vlastnoručně vyrobenou maskou netopýra na obličej a hned hlásil, že za něj chce jít...)
Takže jak napovídá fotka nahoře... u nás to letos nakonec byl rytíř, myšička Minnie a upír... a já z těch příprav vyvázla skutečně úžasně snadno ;-)
Alespoň na ty oficiální karnevaly ve školce a škole to teda vypadalo tak, jak vidíte nahoře. Jinak se mi to doma hemží vším možným každou chvíli... zcela bez ohledu na to, jestli je zrovna období karnevalů, nebo ne... 

 Někdy se mi doma bijou rytíři...
Varkoče jsem jim šila kdysi do školky na den rytířů a princezen, kterej tam slavěj každej rok kolem svátku svatého Jiří. A meče s přilbicema dostali, jak už zaznělo výš, od strejdy k Vánocům.

 Jindy řáděj piráti... nejčastěji v tom potkávám druhorozeňáka... logicky... je to prostě jeho naturelu evidentně nejbližší ;-) viz obrázek v článku Desinfekce.
 Kdysi k tomu měli i dalekohled, kterej vydržel sotva týden... A krásně kreslenou mapu k pokladu, už kdesi taky ztratili :-/...

Taky kouzelníky, čaroděje a kouzelnice doma potkávám... (plášť a klobouk vpravo jsme kdysi koupili nejstaršímu, když chtěl jít za Harryho Pottera, dostal k tomu svetr, co nosili mý bráchové jasko malý, brejličky z hnědýho tvrdýho papíru, a hůlku, co mu vyrobil táta omotávánim papíru natěsno přes špejli. Ten vlevo jsem šila loni pro třetí... neb den před oslavou čarodějnic ve školce jsme jaksi už v krámě nic nesehnali ;-)...

 ... vybrala si na klobouk růžovej šikmej proužek na olemování a na plášť růžovou kraječku... moje krásná čarodějka ;-)...)

Tohleto, jsou dračí hlavy... To loni řešil nejstarší masku do školy a nic se mu furt nelíbilo... až jsme nakonec vymysleli draka :-)
Na krokodýlí ponožky jsem našila z filcu plamínky do tlamy...

 ... na každý ruce měl jednu... a na hlavě ještě kuklu, kterou teď ale vůbec nemůžu najít... na tý byl našitej tmavozelenej hřeben z filcu, pět stehů zprava, pět zleva, pět zprava... aby neležel na straně... a z kluka byl tříhlavej drak :-D.

 Tohle to jsou taky zajímavý masky. 
Ty tykadla vlevo byly původně na tmavý čelence a měl je druhorozeňák na svojí druhý besídce ve školce, k tomu byl celej v černym a měl na krku červenej šátek... hrál polámanýho mravenečka a tak dramaticky se belhal o holi až jsem brečela dojetim a smíchem zároveň... loni jsme je přendali na růžovou čelenku a na sukýnku z tesca jsme malovali černý puntíky, neb třetí zas byla na besídce za berušku.
Ta prostřední papírová maska lva byla součástí nějakejch omalovánek... a ocas ze žluté látky a proužku vatelínu s dole našitym nastříhanym fleesem se jednoduše váže za šňůrky do pasu, to jsem tenkrát na rychlo vytvářela pro syna, když měl mít nějakou masku na oslavě narozenin kamarádky ze školky a chtěl jít za lva.
A to modrý vpravo, to si loni vymyslel druhorozeňák, že chce jít za piplapa, což je jeho oblíbená psotavička z pokemónů... má ho i plyšovýho a loni o něm vytrvale tvrdil snad celej školní rok, že je živej. Dostal k tomu kostýmu ještě světle modrej rolák, na kterej jsem nalepila z vliselínu dva puntíky a byl.

 K tomuhle zase měl nejstarší loni oblečení bílé... když hrál na představení školního divadelního kroužku bílýho králíčka... čelenka je bohužel, jak vidíte, zlomená... úplně čerstvě... asistovala mi totiž u focení naše nejmladší ;-)

A na další čelenku přišla letos před Vánoci hvězda (nějak mi docházej čelenky, budu muset dokoupit ;-)...) k tomu křídla z kartonu, proříznout dírky, protáhnout a zavázat stuhy... nandaj se na záda jako batůžek přes bílý šaty, či halenu... jeden den jsem dělala jedny pro třetí na besídku a další den ještě druhý, aby měli na besídku i oba kluci... vlastně jsem se o těch křídlech už zmiňovala, když jsem psala o tom, co se seběhlo před Vánoci 2010 :-)

A v posledních dnech mi tu taky hojně běhaly dvě malý víly... naštěstí nic nevylily ani do trávy ani na polštář... i když občas z nich šílim i tak ;-)

Ale tak, jen ať si ty převleky užívaj... od čeho je koneckonců máme... a vlastně je to pořád poměrně  docela bezpečná zábava... i přes ty meče :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat