Za dva dny se vrací muž z lázní...
Takže je jasný, že úkolem posledních dnů je dát domácnost pořádně do kupy...
Zvlášť když předchozí týden jsem prakticky na nic nesáhla, a jen jsem opravdu hodně jednoduše vařila, myla nádobí, a za celej týden vyprala jen dvě pračky. Finišovali jsme totiž synovo portfolio za druhý pololetí... (Neb druhorozeňák je letos stále v domácim vzdělávání.) Točili jsme a na moodle vkládali všechny ty videa, kde mluví anglicky, počítá zlomky, představuje knihu, rýsuje trojúhelník, nebo hraje na kalimbu... Skenovali jsme poslední stránky pracovních sešitů, pracovní listy a pozapomenutý výtvarný práce. Pak ho posadit k povinejm online testům a na závěr napsat návrh hodnocení... To byl očistec největší, jak jsem se už zmiňovala na fb...
Prostě všechno šlo ten týden stranou, domácnost a v závěru i mnou nově tvořenej látkovej panel...
Ve čtvrtek večer, kdy jsem konečně onen návrh hodnocení odeslala, to tudíž už doma vypadalo spíš jako na skládce...
I jsem se ptala při večeři dětí, jak se jim líbí, jak to teď doma, a hlavně u nich v pokoji vypadá...
Dozvěděla, jsem se, že těm lichejm se to prej nelíbí.
Druhorozeňák prohlásil, že je to úplná katastrofa.
A ta nejmladší je všechny překřičela radostným výskáním: "Líbí! Líbí! Mně se to tu líbí!"
Každopádně už asi víte, jak je můj muž na pořádek...
Takže jsem hned v pátek ráno začala s debordelizací bytu...
Večer jsem pak skončila s nádhernou migrénou včetně solidní nauzey...
Do toho děti ječely...
Všechny kadily...
A záchod ucpali...
Lahůdkový kombo...
No, a od tý doby je pořád ucpanej, a nedaří se a nedaří ho oducpat...
Linka už je vyklizená, a za dřezem nově vytmelená. Skládka z dětskýho pokoje taky zmizela. Lékárna probraná. Boty jsou vytřízený a uložený. V kontejneru na oblečení, hračky, boty a spol. přibyly další tři tašky. V kontejneru s papírem plná krabice. V plastech zase taška... a další ve skle, plus dva pytle ve směsnym...
Zbývá vybílit nejzmatlanější zdi, naolejovat linku a zkrátit předminulej týden koupený zatemňující závěsy... A pak ještě převlíct postele, vysát a vytřít...
A mezit vším tím třízenim, vyhazovánim a renovovánim vždycky chvíli bojuju s tim záchodem...
Nejlepší to bylo včera odpoledne, kdy jsem ho zase přišla zkontrolovat, kolik toho po posledním pokusu následovanym spláchnutím za cca hodinu odteklo...
A zděšeně koukám, že je tam toho ještě víc!
A k dovršení všeho na hladině hromada toaletního papíru, jak pořádná porce šlehačky v šálku s kávou!!!
"Kdo tam naházel další papír?!?" (Přiznávám, že jsem zněla notně hystericky...)
Podezíraje tu nejmladší jsem v zápětí nestačila zírat!
On to byl ten nejstarší!!!
Že prej to chtěl vyčistit!!!
No mrkala jsem na něj nevěřícně... a ptala se ho: "Prosimtě, jak přesně nám pomůže ta hromada toaleťáku s tim, že je ten záchod ucpanej?"
Nevěděl...
No, já taky ne...
Nu, aktuálně je záchod důkladně vyčistěnej... z velký části i vodního kamene zbavenej... (spousta jedlý sody a celkem už dvě láhve octa...)
Kam až do odpadu dosáhnu volnej...
Ale stejně skoro neodtejká!
Tak mne asi ráno čeká volat instalatéra... nebo nevim, jestli mne ještě něco do rána napadne...
Každopádně mi držte palce, ať se mi to podaří zdárně dořešit... protože jinak nevim, jestli klepne po návratu opět muže, nebo tentokrát mne...
Update: Článek jsem psala v neděli pozdě odpoledne...
A dnes, v pondělí v devět ráno, můžu konstatovat,... že jsem zkrátka dobrá! Podařilo se mi v baumaxu sehnat zvon... A po několika minutách usilovnýho snažení vodu v odpadu rozpumpovat natolik, že se to tam kdesi hluboko konečně hlo... A náš záchod odtejká! Johó! šikovná jsem ;-)
