Před časem mi naše nejmladší několikrát za sebou důležitě oznámila, že je fanynkou Harryho Pottera. A já jí pokaždý odvětila, že to vysvětluje, proč nám tu ten druhej/třetí/ čtvrtej... díl běží dneska už po pátý...
Od tý doby jsme nejen každej z dílů viděli nejmíň dvacetkrát, (což znamená, že ona sama je viděla nejmíň padesátkrát), ale taky se jí podařilo z tatínka vydyndat několikery Potterácký ponožky, z maminky papučky, který maj na jedný nakreslenýho Harryho a na druhý Hermionu, pak opět z tatínka obraz sovy Hedviky k malování podle čísel, kterej už stihla z části polít černou barvou...
No a minulej týden dostala i první knihu, do který se začetla nejen ona, ale i ten nejstarší.
A k dovršení všeho mi před pár dny oznámila: "Maminko, já až budu velká, tak budu mít dvě děti, holčičku a kluka. A víš, jak se budou jmenovat?"
"Hm. No, jak se budou jmenovat?"
"Lily a James!"
A já si přešlápla a povídám: "Aha, chápu, ty jsi ta fanynka Harryho Pottera."
Ona svítila spokojeností a radostně odskákala do pokoje, kde běžel asi po pětapadesátý už nevim kterej díl...
A já při krájení papriky k večeři s nostalgií vzpomínala na doby, kdy mi hrozilo, že budu mít vnoučata se jmény Filip a Filípka, Elza a Elzák, nebo (moji nejoblíbenější 😉) Růženka a Růženec.
Jo, časy se mění...
Teď je na pořadu dne Lily a James...
P.S.: Asi dva týdny zpět jsme si pustili všichni dohromady Fantastický zvířata... A naše fanynka Harryho Pottera, co chvíli pronášela repliky, těsně před tím, než zazněly z obrazovky...
