Jak teď fungujete?
Schválně...
Kolik z vás je taky doma s dětma?
Školníma?
Školkovejma?
A kdo už je z toho taky občas na nervy?
JÁ BYLA NA ZHROUCENÍ TEĎ VE STŘEDU...
Mám to ve složení šesťák, čtvrťák, prvňačka a školková opice...
A v dvoupokojovym bytě je hromadná distanční výuka s asistencí čtyřletýho na všechno naštvanýho dítěte (v tu středu byla nejmladší fakt šílená) v kombinaci s manželem spícím po noční... přímo třaskavě lahůdková záležitost...
V jednom pokoji spící muž...
V druhym tři školáci, souběžně dvě mluvící učitelky z počítačů a k tomu opakovaně se vztekající školkový děcko, kvůli každý kravině...
A čiň se, matko!
No, nakonec měl afekt i ten náš nejstarší ádéháďák... ani se mu nedivim...
Dorazil muž...
Hádka!
A do toho slyšim učitelku naší třetí, jak jí říká: "...vypni si prosimtě mikrofon, máš tam nějak rušno."
No, výborný, že jo? 
A pak ve mně během dne... poté, co jsem se dost vyplakala... dozrálo rozhodnutí...
Rozhodnutí, že takhle to dál nejde!
A že si prostě musim dát občas oraz...
Co občas? Hezky pravidelně!
Každej den!
Každej den, někdy odpoledne, před večeří,... si dám dvacet!

A vám navrhuju to samý 

Pojďte si dát dvacet! Dřív než nám z toho hrábne!

NEBUDU VÁS KONTROLOVAT... DĚLÁTE TO PRO SEBE 

