Prohledat tento blog

pondělí 27. listopadu 2017

Perníky... a taky trocha povídání o cukroví

Tak už se to blíží... Co? No přece Vánoce!
A tak jsme s dětma tenhle víkend pekli perníčky.
Mám na ně moc fajn recept od manželovy maminky... neb  perníčky jsem v svém předmanželském životě jaksi nepekla, i když jsem jinak pekla cukroví už od doby, kdy k nám v nějakejch mejch dvanácti či třinácti letech přijela v půli prosince na oslavu sestřinejch narozenin Havlbrodská babička, tedy maminka mý maminky.
Tenkrát se mnou koupila v místnim železářství deset vykrajovacích formiček na linecký a krabičku formiček na pracny... bylo v ní deset různých tvarů po pěti kusech... a pak ještě hotový těsto na linecký, těsto na pracny a marmeládu... a upekli jsme z toho spolu moje první cukroví.
Pak jsem pekla z kupovanejch těst asi čtyři další roky, linecký světlý a linecký kakaový a tmavý tlapky a světlý a taky kokosový...
A pak jsme měli ve škole na střední od druháku vaření... a z předvánoční lekce jsem si přinesla pět receptů na cukroví a v dalším roce dalších pět... a tak jsem přestala kjupovat hotová těsta a začala místo toho hledat další a další recepty...
Akorát ty perníčky mě nějak chuťově neoslovily, a tak jsem je nikdy ani nezkoušela.
Dokud manžel neprohlásil, že bez perníčků přece nejsou Vánoce... a tak nezbylo, než tchýni poprosit o recept ;-)
Aktuálně peču perníky už několikátej rok s dětma... neb je to pro ně bezva předvánoční zábava ;-)

 Tohle všechno je v původním receptu od manželovi maminky.

 Normálně jsem zvyklá všchno "vážit" od oka.. a pak mám vždycky problém předat recept, když se po něm někdo ptá... ale přd Vánoci tu kuchyňskou váhu vždycky vytáhnu... neb cukroví je tak trošku alchymie a nepřesnost by se nutně nemusela vyplatit ;-) 
I když vzpomínám si, že ořechy jsem kdysi každej rok nějak od oka ošidila a když jsem to spáchala po třetí, povedlo se mi to tak, že byly naprosto dokonale božský.... jenže jsem si nezapamatovala jak... takže smůla :-D
Ale zase jsem se zakecala, tak zpátky k receptu.

Smícháme 500 g hladké mouky a 250 g cukru moučka.

 Přidáme lžičku kypřícího prášku do perníku a lžičku (dala jsem hodně vrchovatou) perníkového koření.

Promícháme a přidáme dvě vejce a asi 20 - 30 g másla (máslo v původním receptu není, a mě to přišlo furt moc suchý a nelepilo se mi to... tak jsem tam kousíček másla přidala).
A zapracujeme vidličkou.

 Přidáme pět vrchovatých lžic medu a zapracujeme... Bacha, mrcha teče a lepí ;-).

 Pak ještě lžíci rumu.

A důkladně prohníst těsto... Který vám při focení, než ho stihnete aspoň jakžtakž zaostřit někdo užere ;-).
Pak dávám těsto přes noc do ledničky a druhej den s dětma pečeme.
Vyfasujou všechno potřebný, hlavně kotel vykrajovátek a pak jim nechávám při válení a krájení do značný míry volnou ruku a dělám předevšim obsluhu trouby.

 A taky se je u toho vždycky snažim vyfotit, což je takřka nadlidskej úkol...

 ... každopádně vidíte, že ručičky se jenom míhaly :-).

 Ten perník vlevo dole, do toho se druhorozeňák pokoušel špejlí vyrejt nápis Vánoce... a jinak je to skoro samá nudná vánoční klasika, jako gorila, zámek, kočárek...

... traktor, klokan, lev, parník nosorožec či krokodýl ;-).
Jo a ta zvláštní hvězda, to je opět druhorozeňákovo dílo. Prý Pikachu ;-).

Jo a peču to na 180°... nějak krátce asi deset až patnáct minut... nestopuju, hlídám ;-)... a pak to rychle potřu rozšlehanym vejcem dokud je to horký ;-).
A někdy příště to nazdobíme...

Žádné komentáře:

Okomentovat