Žemlovka... Jedněmi milovaná, druhými zatracovaná...
Nu, potkala jsem se v životě jak s verzí hodnou takřka zbožňování, tak s naprostou zhůvěřilostí, která se prakticky pozřít nedala... Takže chápu postoj obou stran a domnívám se, že jedni měli prostě smůlu spíše na tu horší či dokonce nejhorší verzi... a druzí štěstí na tu lahůdkovou.
Já tu lahůdkovou znala z domova.
Moje maminka sice obecně kuchařskému umění nijak zvlášť neholdovala, ale byly tři jídla, který uměla naprosto senzačně. A to sice Šunkofleky, to čemu říkala Francouzký brambory a pak právě Žemlovka.
V jejím podání byla Žemlovka spíše cosi jako dort...
O to větším zklamáním byla pro mne Žemlovka ve školní jídelně... Šíleně rozmáčené housky, na kterých i přes tu rozmáčenost byly místy zbytky krystalek soli. Jablka nastrouhaná nejen se slupkami, ale i se štopkami a jadřinci... a pořádně kyselá k tomu...
Já byla vždycky velice dobrej strávník, takovej ten typ, co sežral skoro všechno a ještě si třikrát přidal..., ale z tohohle jsem zvládla vyjíst jen tvaroh a rozinky, kterej shodou okolností do Žemlovky naše maminka nedávala.
Já do Žemlovky tvaroh dávám, a někdy i ty rozinky, ale jinak se rozhodně držím verze naší maminky.
Aneb, pamatujte si dvě nejdůležitější zásady:
1) Do žemlovky v žádném případě nepatří slané housky, či rohlíky sypané solí, ale veka máčená v oslazeném mléce s rozšlehanými vejci, a máčená v něm jen zlehka, případně po namočení trochu vyždímaná.
2) Jablka vyberte spíš sladší, taková která byste s chutí snědli rovnou, nic trpkýho. I tak je budete ještě doslazovat. Oloupejte je! A šťopky ani jadřince nestrouhejte.
A teď si to vezmem podrobně krok za krokem ;-):
Žemlovka
V misce rozmícháme tvaroh (dvě vaničky plnotučného), dvě vejce a cca 100 g moučkového cukru.
Oloupeme 7 - 8 jablek a nastrouháme.
Formu (když dort, tak dortová forma ;-)) vymažeme máslem a vysypeme strouhankou.
V necelém půl litru mléka rozšleháme asi 100 až 150 g cukru krupice a tři vejce.
Vše je připraveno. A jdeme na vrstvit.
Plátky veky zlehka máčíme v mléce, tak aby nebyly moc nacucané, a skládáme na dno. Jeden plátek v závěru trháme na kousky a doucpeme jím mezery.
Rozvrstvíme polovinu nastrouhaných jablek.
Posypeme cukrem... cca jedna až dvě polévkové lžíce. Záleží na tom, jak je naberete vrchovatý, jak sladký máte jablka... a jak sladký to chcete mít.
Pak polovinu tvarohu.
A pak znovu vrstvu máčené veky, zbytek jablek, osladit a zbytek tvarohu.
A navrch poslední vrstvu veky namáčený v oslazeném mléce.
A ještě posypat lžící cukru.
Pekla jsem to první hodinu na 180°C a pak ještě skoro hodinu na 150°C.
Cukr navrchu krásně zkaramelizuje a kůrčička je báječně křupavá.
Je třeba jí hlídat před nenechavci, loupajícími kůrčičku z Žemlovky.
Já takhle musela pár let zpět plácnout přes ruku i vlastní máti:
"Necháš to! To se dělá, olupovat z toho ostatnim to nejlepší!?"
"Ale já jí mám nejradši."
"To všichni!"
;-)
Já takhle musela pár let zpět plácnout přes ruku i vlastní máti:
"Necháš to! To se dělá, olupovat z toho ostatnim to nejlepší!?"
"Ale já jí mám nejradši."
"To všichni!"
;-)
Dělala jsem dopoledne, zatímco děti byly ve škole a školce, přes poledne se pekla... a jak děti dorazily, hned jí půlku sežraly :-D
Prostě lahůdková záležitost ;-)
Ja mám žemlovku rada. Ale verim, že mnohi ludia ju nemaju radi práve pre tie nechutné spomienky zo školsekj jedálne. Presne je to aj s inými jedlami, pretože v tých jedálnach vedia niekedy všetko pokazit a potom sa niet čomu čudovať, že mnohé jedlá ludia neznášajú - napr. granadir, spominane francuzske zemiaky - inak mna tiež.
OdpovědětVymazatAle inak ja žemlovku vždy robim iba z rožkov, zo žemle som ešte nikdy nerobila.
Štýl ženy
:-) tak a teď dumám... rožky jsou rohlíky? Tak jestli nejsou navrchu solený, tak to taky půjde ;-)
OdpovědětVymazatJinak, ona ta jídelna vcelku nevařila až tak katastrofálně... ale ta žemlovka v jejich podání, byla hotová tragedie :-)