Můj "nejšikovnější prvňáček"

Že máme letos doma (už druhého) prvňáka, většina z vás ví. O tom, jak je strašně šikovnej, chytrej, vtipnej, tvůrčí, divokej, nespoutanej a vůbec po všech stránkách pořádnej správnej raubíř jsem se na blogu už taky různě zmiňovala.
A tenhle článek bude o něm, klukovi našem druhorozenym.

Tuhle sobotu totiž byl na jedný bezvadný akci, kterou každoročně pořádá místní volnočasové středisko. Je to akce určená prvňáčkům ze všech škol v okolí. Děti plněj různý úkoly, malujou, stříhaj lepěj, běhaj, skáčou přes švihadlo, zpívaj, hrajou pantonimu, některý hrajou i na hudební nástroje, stavěj z lega a řešej různý další úkoly... a kdo získá nejvíc bodů, získá titul "nejšikovnější prvňáček"...
Ne, ten náš to celý skutečně nevyhrál... byl cca osmnáctej od konce ze čtyřiapadesáti zúčastnivších se (čímžto si vedl o něco líp, než před dvěma lety jeho brácha, kterej byl od konce cca osmej)... ale důležitý je zúčastnit se ;-) Navíc si to podle vlastních slov užil...
a ceny dostali úplně všichni, i když lehce odstupňovaný... v tý jeho plný tašce bylo např. pexeso, školní rozvrh, omalovánky, maličký puzzle s místním kostelem a radnicí, švihadlo, jojo, který už stihli třikrát rozbít, propiska s králíkem, co vypadá jak mrkev, a talíř na fresbee, kterej ho nadchnul asi nejvíc a teď s nim háže v předsíni... tý naší úzký, plný věcí... a taky čokoládovej donut s karamelovou náplní, kterej sežral hned na místě.

To, že to s jeho umístěním nebude nijak ostrý, mi bylo jasný ve chvíli, kdy nám před vyhlášením vyprávěli, v čem všem děti soutežily a ve výčtu se objevilo vázání tkaniček... On se to sice naučil už asi třikrát... ale vždycky to zase zapomněl. Většinu bot má totiž na zip, nejčastěji na suchej ;-)... Akorát tenisky na tělák dostal s tkaničkama... a koncem září si v úkolníčku přinesl speciální úkol na tělocvik: Naučit se vázat tkaničky... a tak jsme zjistili, že to už zase neumí a učili ho to znovu... No, jednu prej na tý soutěži uvázat zvládnul. Otázkou je, nakolik mu v tom kdo byl nápomocnej... Budu ho zase muset z toho vázání tkaniček vyzkoušet ;-).

A ještě jednu věc, krom vychvalování našich prvňáků před dosčítáním bodů a vyhlášenim výsledků stihli, vyzvat je aby něco zarecitovali nebo zazpívali. Což se nakonec podařilo realizovat jen prvním dvěma nadšencům,... nějakej kluk odrecitoval básničku, a pak jsem, zavalená našima holkama a dopředu absolutně nevidící, najednou ztuhla, neb ze předu se ozval hlásek zpívající: "To sém se lek, že letí pohlavek, táákóvej, že si sedneš na zadek..." Náš kluk nezklamal a zapěl Želvy... a vzhledem k textu jsem byla skoro ráda, že to tentokrát, zřejmě z nervozity, pěl tak, že mu chvílema nebylo rozumět :-D

A víte co, sice zdaleka nevyhrál, ale... pro mne (asi jako pro každou maminku) je stejně tim nejšikovnějšim prvňáčkem právě ten můj ;-).