Prohledat tento blog

pondělí 19. února 2018

Mini pidi indiánci

Dnes se s vámi podělím o recept na malinový krém... a taky o to, co se mi v sobotu povedlo 
a nepovedlo.

To máte tak... Můj syn, ten starší, má ze všeho vánočního cukroví nejradši kornoutky s malinovým krémem, peču je proto ze dvou dávek. Letos jsem ovšem před Vánoci stihla naplnit jen polovinu kornoutků, s tím že druhou várku holt naplním až v lednu... Jenže jsem se k tomu dostala až teď v sobotu, tedy víc jak měsíc po tom, co první várka definitivně zmizela.
Ušlehala jsem z šesti bílků tuhý sníh, vešlehala do něj 360 g moučkového cukru a 2 malinové pudinky, přendala to do rendlíku a ve vodní lázni šlehala a šlehala... a když jsem to pak po ztuhnutí a zchladnutí napěchovala do sáčku se zdobící tryskou, naplnila jsem krémem asi pět šest kornoutků, když na jeden koukám, že je v něm nějakej tmavej flek... 
Ony byly dobře z půlky plesnivý! 
Takže jsem je s žalem hodila do koše i s krabicí a přihodila k nim i ty naplněný...

No, a co teď s tim krémem? 
Kolem sice kroužil náš nejstarší a ulizoval jak pominutej... ale sežrat to jen tak z hrnce mi přišlo málo...
Přece máme v komoře piškoty!
A tak jsem si rozložila piškoty na pečící papír, a krém přišel na ně.
Pak jsem rozpustila v kastrůlku 200  čokolády na vaření s cca 50 g omegy a vzniklé cosi namočila v čokoládové polevě...

Chutnalo to hodně podobně jako indiánci... a všech asi osmdesát kousků zmizelo už dvě hodiny po snídani ;-).




Žádné komentáře:

Okomentovat