Dnes se chci pochlubit, co se mi přes asistenci našich dětí podařilo vytvořit pro manžela k Vánocům.
Abych jim moc nekřivdila, jejich asistence sice byla náročná, ale ony samy byly zároveň inspirací pro tuhle moji práci.
Rozhodla jsem se totiž namalovat pro manžela tričko, na kterym budou všichni mý nejbližší, tedy manžel a všechny naše děti, které záhy zjistily, co to maminka podniká. Ti tři starší jeden přes druhýho furt dokola halekali, kdo je kdo a co kdo dělá (ten mu sedí za krkem, ta mu leží na ruce a on nemůže hejbat myší, ta ho tahá za vousy...).
Druhorozeňák se snažil strašně nenápadně krást barvy a vyzkoušet, jak že se s nima maluje.
A nejmladší se střídavě pokoušela o totéž z jedné strany, z druhé se pokoušela tlápnout mi ručkama do malby a zespoda se snažila pod stůl stáhnout tričko.
Řeknu vám, při malování na triko vážně neni nad podobnou asistenci... ale nakonec se práce vcelku zdařila a čtyřotce výsledek pobavil a hrdě ho nosí.
Takhle to celé dopadlo :-)....
Takhle to totiž v reálu u nás vypadá, když muž paří na PC hry, často on-line s jinejma hráčema... občas to komentuje slovy: "Já až jednou budu hrát bez dětí,
já budu tak dobrej! Všechny je pak převálcuju... když to se skákajícíma dětma za krkem a v náručí, který mi furt strkaj do myši nebo za mne něco mačkaj, co fakt nepotřebuju, zvládnu takhle... já pak budu mraky dobrej!"
Bohužel se všema čtyřma, tedy na současnym levelu, jsem muže ještě nefotila... ale po dlouhém a urputném hledání se mi přece jen podařilo nalézt tuhle fotku (o který jsem prostě věděla, že někde v hlubinách PC je ;-)...) z léta 2013 dokladující, že fakt hraje ve speciálních podmínkách ;-)
Žádné komentáře:
Okomentovat