Prohledat tento blog

středa 17. ledna 2018

Malá mezivolební douška

Poslední dobou jsem psala málo... Nejdřív jsem hodně času věnovala přípravám na Vánoce. Pak jsme byli po Vánocích pryč... vrátili se nemocní... a pak jsem, víc než čím jiným, žila volbami... A to tak, že mi manžel říkal: "Vypni už konečně ty prezidenty a pojď se věnovat dětem nebo domácnosti..."
Copak děti, ty si v nejhorším samy řekly... ale domácnost ta šla stranou opravdu tvrdě, což můj na pořádek vysazenej manžel nesl obzvlášť těžce ;-).

První kolo tedy máme za sebou a o postupu do druhého je rozhodnuto... a já se pomalu vracím ke svýmu všednodennímu životu a taky ke psaní o všem, co s ním souvisí...

Ale ještě před tím, než budu zase psát převážně o dětech, musím napsat tenhle článek o volbách.


Musím přiznat, že z výsledků prvního kola jsem dost zklamaná. 
Někteří sice jásají, že 10,22 % za pouhé dva měsíce kampaně je velký úspěch... jenže na druhé kolo to jaksi nestačí, že... I když uznávám, že dostat se za dva měsíce z 1% preferencí na deseti procentní výsledek skutečně je "Hussarský kousek"... ale tak nějak jsem po všech těch vyhraných debatách v jejichž závěru se hlasovalo a po všech těch anketách, v nichž Pavel Fischer taky bodoval výrazně víc, než pak ve volbách, zkrátka doufala v téměř dvojnásobek, a v to, že by to třeba mohlo na druhé kolo i stačit... Holt zřejmě efekt toho, že lidé, kteří se o volby až tak nezajímají a volí buď automaticky toho, koho znají, nebo koho jim opakovaně předkládají média jako favorita, sice jdou k volbám, ale debat či předvolebních anket se zas až tak neúčastní... proto asi ten rozdíl, domnívám se.
Příznačné (a moji domněnku potvrzující) myslím je i to, že podle výsledků agentury STEM, vedl PF u lidí do třiceti let, lidí zajímajících se o politiku a u lidí vysokoškolsky vzdělaných... tedy vlastně přesně u těch, kteří byli přítomni na oněch debatách, nebo se aspoň hojně zúčastňovali různých internetových diskuzí a anket.

Osobně jsem přesvědčená, že jsme jako národ zahodili jedinečnou šanci na mnohem víc než jen slušnýho prezidenta... Mohli jsme totiž mít prezidenta, kterej nejen že je slušnej, ale kterej taky velice dobře rozumí "řemeslu". Tedy takovýho, kterej má pro výkon prezidentský funkce všechny předpoklady ohledně vzdělání a politický zkušenosti. Kterej díky svýmu předchozímu mnohaletýmu diplomatickýmu působení ví, kde, s kým a jak by měl co řešit. Kterej má potřebnej přehled i mnoho stejně potřebných kontaktů... Kterej je zkrátka pro tu funkci plně kompetentní.

Ostatně to velice pěkně vystihl David Rajmon v závěru tohoto článku v tý krásný "firemní analogii" na konci.

Do druhýho kola nezbývá než doufat, že budou lidi alespoň natolik příčetný, že dokážou upřednostnit základní slušnost, byť jenom s minimální kompetencí, před zcela jednoznačnym hulvátstvím a kompetentností o níž by se, vzhledem k výsledkům z posledních pěti let a evidentně nedobrému zdravotnímu stavu, dalo přinejmenším s úspěchem pochybovat.

Bohužel toho nejlepšího kandidáta z těch současných kandidujících, si zatím jako společnost asi nezasloužíme... Jak trefně říká Mrkwa ve svym videu "Vypěstuj si svého prezidenta" , v němž jednotlivé kandidáty s vtipem připodobňuje k různým druhům zeleniny (moc doporučuju ke zhlédnutí): "...skoro si říkám, jestli jí pro naší zemi není škoda..."

Kromě výše uvedenýho článku a Mrkwina videa, bych ráda k přečtení doporučila (a popravdě tu ten odkaz sama chci mít i k případnýmu pozdějšímu snazšímu dohledání ;-)...) povídku Jana Jíchy "Volba náčelníka". Podotýkám ovšem, že si jí užijete tím víc, čím bedlivěji jste už od začátku prosince sledovali předvolební debaty všech kandidátů.

Já osobně jich viděla dohromady tušim šest, plus dva duely. Už v tý první z debat, jež jsem viděla, mne zklamalo to, jak nejistě mluvil Drahoš, na kterýho jsem vhledem k jeho favorizaci byla hodně zvědavá, přišlo mi, že se v těch jednotlivých tématech tak nějak neurčitě plácá... A naopak mne zaujalo to, s jakym přehledem, zároveň s klidem, bez nervozity a afektu mluvil Pavel Fischer, kterýho jsem do tý doby vůbec neznala... U něj bylo znát, že opravdu ví o čem mluví... a i z ostatních kandidátů bylo během debat cítit určitej respekt k tomu, co a jak PF říká... Mimochodem bylo velice zajímavý i to, jak v průběhu kampaně někteří z ostatních více či méně přebírali jeho názory i argumentaci. Zejména u Drahoše jsem si toho v posledních dvou týdnech několikrát všimla... 
Tak si říkám, že ho třeba aspoň PF něco během těch dvou měsíců o "prezidentskym řemeslu" naučil ;-). A třeba... třeba to i díky tomu, jako prezident zvládne o něco líp...


A ještě jedna malá douška... děti se mnou v tom posledním týdnu sledovaly nějaký fanouškovský videa k "tyrkysový revoluci"... a hlavně našeho druhorozeňáka to docela bralo... zpíval si pak furt, že "zavolat jen stačí heslo Fischer... k hradu už se rychle blíží Fischer hůů..." :-D 

A právě jeho pak dost vzalo, když se dozvěděl, že Fischer jaksi, alespoň zatím, prezidentem nebude. V sobotu odpoledne se zcela regulérně rozbrečel...
Když jsme pak v neděli my holky došly na zastávku autobusu, kde už na nás kluci čekali, říkal mi manžel: "Ty si toho kluka pěkně zblbla. Víš co říkal bráchovi, když jsme došli na zastávku a on viděl na plakátě Drahoše? ´Víš co mně se dneska zdálo??? Že Fischer byl první a Zeman poslední!´"

Nu což... Mít očekávání a zažít zklamání z jejich nenaplnění a nutnost se s tím vyrovnat... je pro život taky potřebnou a velmi důležitou lekcí ;-)


Žádné komentáře:

Okomentovat