Prohledat tento blog

neděle 24. února 2019

První rok facebookové stránky blogu

Tak jsem si říkala, že teď někdy to bude rok, co jsem založila facebookovou stránku blogu... A ejhle! Ono to byl rok už sedmého února :-)

Tak jsem si usmyslela, že ten první rok tady na blogu oslavim tim, že hezky sesumíruju statusy, který se za ten rok na oné facebookové stránce objevily, a které tudíž ty z vás, kdo mne sledujete pouze na blogu, minuly... a kterým navíc tak trošku hrozí, že tam zapadnou, (což by u některejch z nich vážně byla škoda ;-)...) zatímco tady budou k dohledání snáz ;-).


Tady jsou ;-):

18. února 2018
Kdyby někdo nechápal, proč se mořská voda nedá pít, tak ho náš druhorozenej poučí, že přece proto, že do ní čůraj piráti.


13. března 2018
To takhle meju před večeří nádobí a najednou přikráčí do kuchyně druhorozenej a povídá: "Mami, já nemůfu jíft tu čefnekovou pomafánku."
"To neni česneková pomazánka," odvětim, aniž bych zvedla oči od dřezu, "to je česnekový máslo, to přijde do bagetek a rozpíct."
"Achá.. Ale mami, já nemůfu jíft to čefnekový máflo."
A já konečně vzhlédnu od dřezu a otočim se po něm, proč že to tak blbě mluví...
A ten kozel střelenej se na mne tlemí hubou plnou upířích zubů! 



5. dubna 2018
Vzpomínáte si, jak v jednom díle Přátel kohosi v nedobrym vypakujou, a Monika mu dá s sebou pekáč (snad) lasagní a říká mu, ať si to ohřeje (asi) na 370 stupňů celsiusovejch?... 
Dnes jsem si na to vzpomněla, když jsem zachraňovala z trouby pálící se maso a zjistila, že někdo nastavil teplotu na 250 stupňů... 
Jo, není nad to, když s vámi v domácnosti hospodaří přičinlivý batole.


20. dubna 2018
💜
Vzpomínáte na tohle video, který asi dva týdny zpět prolítlo facebookem? Taky jsem ho tehdy na svým profilu sdilela, s poznámkou, že pokud mne potkáte bez korunky, tak jsem si ji buď nestihla ten den nasadit, nebo jsem si ji ještě nestihla koupit....
Tak dnes... Dnes mne bylo možno potkat s korunkou. A to i přesto, že jsem se k jejímu pořízení vážně ještě vůbec nedostala.
Naše třetí měla dnes totiž ve školce den princezen, a i ze školky pak vyrazila pro kluky do školy v šatech a s korunkou.... princezna v autobuse... ale ve škole se najednou rozhodla, že už toho má dost. Vysvlíkla se z toho, a kráčela od školy v legínách a triku a mě to milostivě svěřila k nesení. Tak jsem šaty narvala do batohu určenýho původně pro nákup... a korunkou se, po chvilce zaváhání kam s tím, korunovala .
Řeknu vám, docela sranda některý ty pohledy 
Takže pokud máte pocit, že se třema, čtyřma, pěti... dětma stále ještě nebudíte na veřejnosti dostatečnou pozornost (a že moje děti ji dnes budily dost vehementně, zvlášť ve chvíli, kdy se rozhodly rozbít ležení uprostřed vchodu do alberta)... tak určitě směle do toho ;-).


1. května 2018
Když uprostřed noci, posadíte nejmladší na nočník, neb vás vzbudí pronikavým: "Ču-at!"... a zatímco na něm sedí, snažíte se jí sundat ze stehna ten vlas... a znovu... a zas... až vašemu rozespalýmu mozku konečně dojde, že včera přece to nejmladší dítě ukradlo nejstaršímu ze stolu od rozepsanýho úkolu propisku... a že to, co se snažíte dítěti z nohy sundat, tudíž neni žádnej vlas...


11. května 2018
V podání našeho druhorozeňáka by se v případě lovu žraloků rozhodně nejednalo o záležitost jakkoli lukrativní, jako spíše o záležitost značně finančně nákladnou...
Aneb, dnes ráno cestou do školy se mne důležitě ptá: "Mami? Víš, do jakejch sítí by se podle mne měli chytat žraloci?"
"Nevim. Do jakejch?"
"Do řetězovejch sítí. A ty řetězy, by měly bejt diamantový!"

A podle našeho nejstaršího je prej hrozný, když začnem smrkat s tátou oba najednou, protože i když se v tom sesynchronizujem, tak přitom prostě nevydržíme bejt synchronní až do konce... a jako "kdo to pak má poslouchat???"





8. července 2018

Mise "vymaluj byt" v ohrožení.... aneb měli jsme štětec... v sadě s válečkem jsem včera koupila ještě jeden... ale zásahem našeho batolete teď nemůžu najít žádnej...





20. července 2018

Sranda je, když vám vaše třetí dítě po snídani důležitě sděluje, že to nejstarší prej nevypilo čaj... a pak hned, že to nejmladší taky ne... a pak ještě dodá, že ani to druhorozený ne... A tak se jí se zájmem ptáte: "Ty jsi dnes jediná, kdo čaj vypila?"
A ona vám sladce odvětí, že ne...


Ano, čaj dnes při snídani vypila jediná osoba v naší domácnosti... a to sice maminka 


31. července 2018
Naše nejmladší se právě pohodlně usadila do koláče...
Fakt zajímavý slyšet se volat: "Ne! Počkej! Stůj! Máš na zadku povidla!"



1. srpna 2018
Ráno v posteli... Naše nejmladší se ke mně zezadu tulí, hladí mne malejma ručkama a zvonivym hláskem hlásí: "To je MOJE maminka."
"Ne! To je MOJE maminka!" oponuje ta starší.
"Ne, to je MOJE maminka!"
"Ne! MOJE maminka!"
"MOJE maminka!"
"MOJE maminka!"
"Vás vobou jsem maminka, vy moje malý vobludy."
"Já nejsem malá! Já jsem VELKÁ!" brání se hned ta starší proti označení, který se jí těžce nelíbí...
"Dobře, tak vy moje VELKÝ vobludy."



16. září 2018
Ten pocit, když po dítěti dopíjíte banánovo malinový smoothie a s posledním douškem vám do pusy vklouzne i lžička krupicový kaše... 



17. září 2018
To tak v 7:35 odevzdáte jedno dítě do školky a v 7:50 další dvě do školy... A jak tak kráčíte od autobusu do krámu, a plánujete časovej harmonogram dopoledních prací, tak vám najednou v 8:06 zvoní váš novej mobil, v kterym ještě nemáte nasypaný kontakty, takže všechna volající čísla jsou neznámá... Ale vy prostě tak nějak VÍTE, že vám určitě volá někdo ze školy či školky, že některý z vašich dětí něco provádí, provedlo, vyvádí... A tak si jen vzdychnete: "Tak který..." a s odhodláním to zvednete... neb co jinýho vám taky zbývá, že ano 
I když teda TAKHLE brzo mi ještě nevolali ;-).



20. září 2018
To tak jdete domu, a zatímco ty mladší děti dělaj všechno možný, jen jaksi pořádně nejdou... a když už jdou, tak nikoli vpřed a směrem k domovu... tak to nejstarší vám naopak zdrhne až kamsi k domu... zmizí za rohem a už ho nevidíte... A v tom si pronikavě uvědomíte: "Doprčic! Řekla jsem mu sice, že táta spí po noční, ale neřekla jsem, že na něj nesmíme zvonit...!!
Naštěstí se zasekl na klepadle vedle baráku a pozoroval kluky klátící ze stromu kaštany... Zkoušel jim domluvit, že je přece lepší, až ty kaštany samy spadnou...


23. října 2018
Jsem teď měla dobrej rozhovor s naší třetí...
"Já nemám áda po spa."
"Chodíš nerada po spa? A proč?"
"Po-ože se bo-im."
"A čeho se bojíš?"
"Pa-i učijejky."
"Pani učitelky? A který?"
"Xxxx."
"A proč se jí bojíš?"
"Po-ože ona če píšejný poádky."
"Příšerný pohádky čte?"
"Jo."
"A jakou třeba četla příšernou pohádku?"
"O medídku Pú."



6. listopadu 2018
To tak hrabete ve skříni oblečení, že konečně půjdete s dětma něco nakoupit, neb už pomalu neni doma co jíst, když koutkem oka zmerčíte, že nejmladší, která právě vběhla do ložnice, je už zase nahatá... Snaží se vyškrábat do postele a ve chvíli, kdy se jí to podaří radostně zahlásí: "Já mám ovínko!"
"Kde máš hovínko?" zbystříte...
"Na adku!"
...
Jo, matka batolete se nikdy nenudí!



9. listopad 2018
Tak už jsem šla vyndavat oběd z trouby, že to sníme a půjdem pro ty starší do školky a do školy... A ono to nejni hotový... a trouba vyhřátá už jen na 80 stupňů celsiusovejch... 
"Kdo to vyp?" ptala jsem se špíš řečnicky, neb kdo by to tak asi mohl vypnout, že jo... a v odpověď se mi ozvalo radostné "Jáááá!" naší nejmladší.



13. listopadu 2018
Moje víkendové skóre, co se podlahy týče:
5 - 7 vylitejch čajů a šťáv
3 vyšplouchaný mlíka
1 mlíko komplet vylitý
1 rozbitej džusík od relaxu (louže džusu plná drobnejch střepů)
1 zvrhnutá polívka
4 špatně vylitý odkapávače (ano, za ty plně můžu já, až dnes po čtyřech dnech používání mi konečně docvaklo, že jsou tam dvě drážky a proto se každá vylejvá někde jinde... tedy jedna do dřezu a druhá o dvacet cenťáků vedle na podlahu...)
3 vylitý nočníky a...
2x brouzdaliště v koupelně (a to jako doslova... 2 až 3 centimetry vody tam byly)
Ještě má někdo (kromě mýho muže...) pocit, že doma nevytírám?



20. listopadu 2018
To tak přijdu do kuchyně, a tam stojí naše nejmladší, opět svlečená, jen tutu sukýnku si na sobě nechala... a nešťastně na mne kouká a hlásí: "Á se po-i-a!"
A pak se slyšim, jak jí na její stížnost zcela bez vzrušení odpovídám: "Chm, ještě že seš už zase nahatá, co?" 
A zatímco jsem hledala hadr na podlahu, musela jsem se už fakt smát...
Občas si říkám, že mi z těch dětí brzo hrábne, ale možná... možná že ze mně nakonec vychovaj stoika...



30. listopadu 2018
Naše nejmladší se nemůže jít koupat... Proč?
Ve vaně je upírka a kousla by jí do nohy 
Evidentně ji starší sourozenci vykládali zajímavý věci...



30. listopadu 2018
Tak nejmladší pokračuje v jízdě... Oblíkla si triko od pyžama, kouká si na břicho a trochu nešťastně a zároveň užasle povídá: "Kde mám Elsu?"
Si ho oblíkla naruby a ještě čelem vzad... 
Po tom, jak mi dal dnes druhorozeňák zabrat, jsem podobný zakončení dne vážně potřebovala ;-)



8. prosince 2018
Vzpomínáte si někdo, jak jsme v zimě dělali s dětma sněžítka...
https://ctyrmatka.blogspot.com/2018/01/snezitka.html
Tak za mnou v podvečer děti přiběhly do kuchyně, že ta nejmladší mi tahá ze stolu třpytky... "Růžový!"
Tak letim zachraňovat situaci...
Sice jsem v krabičce skoro polovinu třpytek rychle zase uzavřela..., ale stejně máme krásně blejskavej koberec...
No, aspoň máme nějakou tu vánoční výzdobu 
P.S.: Jak jsem se blýskavost koberce snažila trochu umenšit... docílila jsem toho, že se mi blejskaj i tepláky... 


19. prosince 2018
Můj momentální mentální stav matky čtyř dětí finišující předvánoční přípravy, myslím docela přesně ilustruje fakt, že jsem dnes ráno při odchodu do školy a školky otevřela vchodový dveře, a tam, na chodbě v našem kočárku, trůnila taška se včerejším nákupem...

Byly v ní teda jen tři balíky piškotů a dva pytlíčky lega, co se na ně teď sbírá v albertu, neb hlavní část nákupu byla v batohu, kterej jsem na zádech odnesla až dovnitř, ale i tak dobrý, no... Už mám vážně dost 


Není k dispozici žádný popis fotky.19.prosinec 2018
Ehm... koupila jsem dnes svačinový sáčky, když je teda minulej týden manžel tak postrádal... Nejmladší je krapet vylepšila ;-)
Taky nevíte, kam driv skočit, a ty vaše srdíčka vám ještě přidělávaj práci? 
























22. prosince 2018
"P-del! P-del!" volá nadšeně naše nejmladší.
"Ale houby p-del. Kávový zrna to jsou," oponuju já.
"Vypadá jak p-del!" trvá na svym ona, potvrzujíc zároveň, že velice dobře pochopila, o čem byl ten díl "Uzlíků na jazyku" kterej jsme pár hodin před tim spolu viděly...
A pak přišla třetí: "Zadky! Hihihihihihi!"



6. ledna 2019
"Jakto, že jsi zase nahatá?!?"
"Ja nejsem nahata," oponuje nejmladší skoro uraženě.
"Jo? A co máš na sobě?"
Chvíli se prohlíží a pak prohlásí: "Bicho!"



8. ledna 2019
Víte, co mne strašně baví?
Když je v krámě u kasy nová prodavačka, která nás zatím ještě neměla tu čest potkat v plný sestavě. Moje holky u poklady vykřikujou jedna přes druhou: "Ešče sýj! Ešče sýj!" Ona říká: "To máte veselo." A já jí s úsměvem přitakavám, že jo, že to mám... a myslim si: "Jo, kdybys tušila, že ti dva "lepší" borci z týdle party jsou ještě ve škole..."



18. ledna 2019
Co myslíte, že udělá matka, když má pro jednou všechny děti zdravý?
No, co by...?
Ulehne sama 
Aneb ráno jsem se vzbudila s bolestí hlavy, zad, břicha, a s pocitem na zvracení. Ty břišní křeče evidentně začaly už někdy v noci, neb si jasně vybavuju, že se mi zdálo, že rodim a rozdejchávám kontrakce .
Po odvedení dětí do školky a školy, to trochu polevilo, aby to následně vystřídala bolest nohou, zimnice a slabost... 
Ze školky a nákupu jsem sotva došla domu... a teď ležim na gauči po dekou, zatímco děti dělaj bugr kolem, a citim, jak mi zvolna stoupá a stoupá teplota...
Jo, ještě že je na řadě víkend ...
Jsem zvědavá, kdo z dětí se ke mně přidá...



24. ledna 2019
Ehm... ne, nemám ani kočku, ani psa... mám jen děti ;-)
Mimochodem, skoro pokaždý když přijdu na záchod, si vzpomenu na jeden obrázek, kterej jsem pár let zpět viděla na facebooku... Bylo to o tom, jestli podle nás má být role toaleťáku na tyčce umístěna způsobem A (tak jak to mimochodem u nás dosti neobvykle vidíte na fotce) a nebo právě naopak, tedy způsobem B...
Kdysi jsem teda docela bazírovala na způsobu A... ale víte co... posledních pár let jsem ráda, když po příchodu na záchod najdu toaleťák alespoň z větší části na tyčce, a ne kompletně vyrolovanej a rozcupovanej všude kolem...
Tentokrát mé vroucí přání zřejmě někdo kreativně vyslyšel, a toaleťák rozcupoval přímo na tý tyčce...



25. ledna 2019
Tak nevim, mám je uškrtit hned nebo až za chvíli ... aneb už zase to tu je jak po výbuchu 
No nic... třeba se jednou ty uklizený domácnosti dočkám... a třeba mi pak tohle bude ještě i chybět, i když dnes tomu fakt nevěřim 



30. ledna 2019
Tyhle dva pány určitě znáte... Visej u nás v místním volnočasovém středisku společně se spoustou dalších obrazů pohádkovejch postav.
O víkendu u příležitosti úmrtí představitelky princezny Lady dávali tuhle pohádku a nejmladší ji celou vydržela dost zaujatě sledovat... tak jsem byla zvědavá, jestli ty postavy na obrazech pozná...
Když jsem se jí cestou na kroužek, a pak znovu cestou z kroužku, ptala: "Kdo je tohle?... A kdo je tohle?"
Odpověděla na toho vpravo, prve že "pán" 
a podruhé, že "pinc".

A kdo že je podle ní ten vlevo?
Tak o tom v obou případech velice přesvědčeně prohlásila, že je to "píšea!"
:-D
:-D
31. ledna 2019
Tak ta naše nejmladší lítá vždycky po kroužku s těma nejdivočejšíma klukama po místnosti jak zběsilá, a posledně na ně volala: "Dej mi pusinkuuu!"
Což na nás teda nevrhá úplně nejlepší světlo... 
Jenže se obávám, ze vysvětlením bych to příliš nevylepšila. Věc se má totiž tak, že ona se s nima nechce líbat, ona je straší... 

Před víc jak rokem jsme dostali lehce ohranou Lagoonu Blue, což je jedna z "monsterek", dcera mořské příšery. A ona má tak trochu hodně našpulený rty, až děti inspirovala ke hře v níž jeden s Lagoonou v ruce honí ostatní a volá ono "dej mi pusinku..." a ostatní zdrhaj a náramně při tom ječej na celej panelák, o dupání nemluvě.
Uznejte, že vysvětlení "to ona je nechce líbat, to ona je straší, že je jako dcera mořský příšery..." chm...
 
Tak si říkám, ze minimálně některý z maminek, by se na mne tvářily jako ta, co se mnou byla na pokoji v mym prvnim šestinedělí, když jsem řekla, že si s tou kanylou v ruce připadám trochu jako kyborg...


Na obrázku může být: 1 osoba



1. února 2019
Tak jsem zase zjistila, že mám tu hlavu ještě děravější než děravou.
Tenhle týden byl hodně ve znamení obvolávání a objednávání dětí k různejm doktorům a do pedagogicko psychologický poradny... a poslední kam jsem volala, bylo oční, neb jsem si říkala, ze tam bysme určitě taky měli zase zajít, že tenkrát druhorozeňák dostal v listopadu 2017 předpis na ty brejle, a že jsme tam od tý doby nebyli, že si ani nepamatuju, jestli mi říkali, kdy asi se máme objednat...
Tak tam volám, a po té, co si sestřička nechala nadiktovat jméno, rodný číslo a chvíli to na druhý straně telefonu ťukala do PC, povídá: "No, vy jste tu byli naposledy v listopadu."
"Ano, ano, to dostal brýle a právě by asi měl jít někdy na kontrolu..."
"No vy jste tu pak měli být v dubnu 2018."
"Aha... chm... A to jsme měli přímo konkrétní termín?"
"Jo jo."
"Aha...Ty bláho!... No...Tak to se moc omlouvám... Tý jo... Chm..."
... pak mi dala termín na začátek června, že prý to je už hodně plný (jako obvykle), a když jsem to pak pokládala.. tak jsem ještě pořád nahlas žasla: "No teda... my normálně zazdili vočaře..."


Ví někdo, kde se podávaj nominace na cenu "nejzapomnětlivější matka roku"?
Myslim, ze letos bych měla šanci proměnit :-D
Kdo se se mnou cítí na top pětku? ;-)


4. února 2019

Našemu druhorozeňákovi dnes vypad další zub. A v souvislosti s tím, jsem se od něj dozvěděla, ze víla zubnička vyrábí dětský kostry a chybí jí do nich zuby.
"Jóó? Myslíš?" Nezdálo se mi to.
"No jasně, proč by je jinak sbírala!?"
...tak kdyby jste nahodou nevěděli... tak uz víte :-D


10. února 2019

Ehm... možná jste taky zažili... nebo něco podobnýho 
Utírám nejmladší zadek. Říkám jí: "Udělej pejska."
A ona na to: "Haf!"

Jsme se krapítek nepochopily, no... 

Miluju ty rána, kdy nejmladší vřeští a vřeští, a všechno je špatně...
Třeba dnes se dožadovala plíny i na den...
Holt nějaký regresivní období... Tak snad to bude jen dočasný, podobně jako období "já jsem taky malinkej, musíš mne krmit jako bráchu!" toho nejstaršího... ;-)
A další věc, co je takhle ráno, když je člověk sám na čtyři děti, moc fajn... najít těsně před odchodem, kdy už fakt chvátáte, na záchodě obrovskou smradlavou louži... :-D
No, a aby to bylo opravdu pestrý ;-) zůstal dnes ten nejstarší doma s horečkama... :-(



13. února 2019

Řeknu vám, že cvičit s naší třetí logopedii je nad moje diplomatický schopnosti... Nejen, že s logopedkou nemluví, ale jak to začne zavánět nějakym tim logopedickym cvičenim, nespolupracuje to zabejčený dítě ani se mnou...
Zkoušet to napřímo se absolutně míjí účinkem... a přečůrat ji nepřečůrám... to spíš ona mne :-D
Zrovna dnes ráno jsme měly cestou do školky fajn cvičeníčko. Máme teď zkoušet "g".
"Jak dělá kačenka?"
"Kac kac."
"Hm... Řekni gumáky."
"Hojiny."
No... tak to bysme měly...


15. února 2019
To tuhle zase perlil druhorozeňák...
"Mami! Mami! Víš jaký existujou druhy humoru?..." halekal na mne hned zrána... a pokračoval s výčtem: "Normální humor, fekální humor, kameňák a černej humor!" ...chechtal se vítězně, jak to má zmáklý...
A já jen suše odtušila: "Hm, úžasný."
Později odpoledne z něj pak vypadla jakási rádoby vtipná hláška, kterou jsem milosrdně (vůči sobě i jemu) zapomněla, a hned ten svůj vtípek sám zařadil do kategorií, jež ráno definoval.
"Mami, to byl fekální humor!"
"Ne," dala jsem bez vzrušení najevo svůj nesouhlas já, "to byl trapnej humor."
A druhorozeňák se na dvě vteřiny zamyslel, načež radostně zvolal: "Mami! Znám další druh humoru! Trapnej humor!"
....
Tak teď si nejsem jistá, jakej druh humoru je tohle ;-)


Tak tolik první rok blogu na facebooku... a hurá do toho dalšího ;-)

Žádné komentáře:

Okomentovat