Prohledat tento blog

čtvrtek 19. dubna 2018

Naše zima bez zimního seznamu... a bez sněhu

Tenhle článek jsem rozepsala už před pěti týdny... a než jsem se dostala k jeho dopsání., najednou i u nás ten sníh napadl a dokonce i den a půl vydržel... Nakonec jsem se původní článek rozhodla i tak s poznámkami a drobnými úpravami dopsat. Tady je:

Možná si pamatujete náš podzimní nebo adventní seznam.
Ještě někdy koncem ledna jsem si pohrávala s myšlenkou sepsat si jeden i na zimu... jenže jak jsem to dávala dohromady, zjistila jsem, že většina bodů je jaksi zavislá na tom, zda nasněží... A u nás letos skoro nesněžilo. Obvykle nasněžilo něco málo přes noc, zpravidla tak akorát dost na to, aby měl druhorozeňák cestou do školy co házet sourozencům za krk. Ale během dopoledne to pak zase všechno roztálo. Jednou bylo po ránu dokonce dost na to, aby druhorozeňák u školky, než jsem převlíkla a do tříd zavedla třetí, postavil menšího sněhuláka. Cestou ze školy pak trval na tom, že se na něj musí jít podívat... No, na holý zahradě byla místo sněhuláka taková menší sněhová koule.
Každopádně krom koulování, "sáňkování" a stavění sněhuláka pod oknem v tom zimním seznamu měla figurovat návštěva divadla, výroba vlastní hry... což nám vyšlo, a taky na nějakou výstavu jsem plánovala s dětmi zajít, na což ovšem nedošlo.
A už vůbec to nevypadalo, že letos dojde na jakýkoli sněhový radovánky, následovaný úprkem domů, svlékáním mokrého, převlékáním do suchého a pak hlavně upíjením horké čokolády... kterou jsme si teda nakonec vařili aspoň po příchodech domů do tepla z těch holomrazů, co tu u nás čas od času byly.

Až po polovině března u nás začalo najednou pořádně sněžit... sněžilo celou noc a celý den... takže jsem po obědě konečně posadila nejmladší na boby a hurá pro třetí do školky a dom... a pak zas s oběma holkama pro kluky, hezky přes les... a se všema zpět a hlavně cestou v lese na kopec... A jak nám cesta do školy brodícím se závějí trvala kousek přes půl hodiny (normálně je to pěšky tak na pětadvacet minut).... domu jsme dorazili skoro tři hodiny potom, co jsem kluky v družině vyzvedla... mokrý až na spodní prádlo... ale i toho sněhuláka jsme postavili!...
A samo, i ta čokoláda po tom sněhovym dobrodružství byla, jak jinak ;-)

Druhej den ráno jsem zase holky posadila na boby, (třetí odhlásila ze školky) a klukům vyštrachala ze sklepa kluzáky a jali jsme se klouzat lesem ke škole...
Doklouzali jsme tam mokrý a asi osm minut po osmý... ale jak jsem tak táhla holky lesem domů a kolem nás padal s pleskáním ze stromů tající sníh, byla jsem ráda, že jsme to podnikli... neb na odpolední cestu do školy už jsem zase vytáhla golfky, anžto do oběda bylo opět po sněhu....

Ale nakonec, nakonec nám přece jenom i letos byl dopřán tenhle správně zimní sněhovej zážitek, a tak jsme nemusely jen vzpomínat na tu zimu loňskou...


Každopádně, co se loňský zimy týče, chtěla jsem se tu podělit o tenhle bezva zážitek z poloviny ledna minulého roku, o kterym jsem tenkrát na jednom diskuzním fóru napsala následující ;-):

Tak je ze mne normálně bufeťák...
Jsem minulej víkend s dětma na chvíli vyrazila ven. Opravdu jen na chvíli, neb bylo mínus pět. Chtěli jsme původně opravit toho sněhuláka, co jsme postavili dva dny předtím za barákem tak, aby jsme na něj z oken viděli, a někdo ho pobořil... ale novej sníh byl sypkej, tak jsme v něm místo toho udělali asi tucet andělíčků, pak si čtvrt hodinku hráli na sněhovou bouři... rozuměj: vyhazovali jsme sníh do vzduchu, probíhali jim a ječeli :-D... a zase jsme běželi domu do tepla na kakao a cukroví :-)...
Ale to neni to, o čem jsem sem chtěla napsat... Cestou ven jsem s sebou totiž vzala koš. U baráku jsem otevřela jeden kontejner. Byl plnej, až po okraj, tak jsem otevřela druhej a hodila naše smetí tam... a mezitim mi hlavou běželo: "Ty jo... co to tam bylo?"
Tak jsem se k tomu prvnímu kontejneru vrátila... Otevřu ho. Koukám na krabici hned navrchu. Je na ní namalovanej stěhovací náklaďák a na něm spousta věcí... klavír, lednice, dědeček na houpacím křesle... Krátký nahlédnutí pod víko mne ujistí, že obsahuje to, co by obsahovat měla....
Ještě chvíli na ní váhavě koukám... a pak se zachovám přesně podle nápisu na krabici - Naložim ji! (pod kočár) A jedu!... za dětma, co už se válej ve sněhu za barákem :-)

P.S.: Když jsem to pak večer vyprávěla muži, kterej měl ten den denní, tak říkal: "Proč já ty hry pořád kupuju, když ty je nacházíš v popelnici?"...

P.P.S.: Hru "Nalož a jeď!" jsem od tý doby hrála s dětma několikrát, chybí nám v ní jen jedna házecí kostka z pěti, ta fialová a jeden z těch asi dvanácti fialovejch nákladů, což neni žádnej velkej problém... jinak je v ní úplně všechno, všechny náklaďáky, všechny žetony, ostatní kostky a náklady... i pravidla... a česky!

P.P.P.S.: Nebojte, po příjezdu domu, převlečení do suchýho, a po kakau s cukrovím, jsem před prvním hraním všechny dílečky důkladně vyčistila vlhčenejma ubrouskama, i kartičky jsem jima přejela ;-)

Žádné komentáře:

Okomentovat