Tak co? Jak jste s dětma přežily úvodní školní týden?
Já se přiznám, že v pondělí jsem se už kolem třetí odpoledne těšila, až půjdu ve čtvrtek a v pátek do práce.
Nějak se ale ten začátek postupně tříbí... Všechny kroužky, přípravný kurzy ke zkouškám na střední a jiný srandy...
Zajímavej tenhle školní rok bude...
Každopádně letošní léto bylo takový zvláštní.
Děti měly nějaký ty tábory, většinou příměstský, a manžel s nimi byl dva týdny na Moravě, ale já tam vlastně byla jen pět dní, z nichž dva jsem strávila převážně na cestách... Bylo to tam teda dost fajn, protože se vdávala manželova sestřenice, a svatba na Moravě prostě stojí za to 😉 Akorát to byla pro mne letos vlastně jediná dovolená, protože zbytek jsem strávila renovací kuchyně, která byla nefunkční skoro čtyři týdny v srpnu... Takže po dvou týdnech na pizze, burgerech a číně jsem konečně objevila Foodoru, kde mne nadchlo, že můžu z místních restaurací objednat dětem třeba svíčkovou, boloňský špagety, nebo karbanátky s kaší. (P.S.: tohle vážně není spolupráce 😉, beztak jste jí skoro všichni objevili dávno přede mnou 😉)
Stará kuchyň po těch letech totiž už opravdu potřebovala změnu... Hlavně za dřezem nám ta dřevěná linka, poté co jsme jí nějaké sedmé a osmé léto opomněli zbrousit a pořádně naolejovat, začala postupně jaksi hnít...
Sice jsem dva roky zpátky pořádnej kus toho nahnilýho dřeva odtesala a vytmelila, ale že jde o dočasné řešení bylo víc než jasný.
Taky stěna šuplíku pod troubou byla totálně rozklížená. Začalo to, když jsem před šesti lety odjela s dětma na týden hlídat dům kamarádce, co odjeli s dětma pryč, a muž tenkrát v troubě nechal chladnout jídlo... V tu chvíli se nám totiž v troubě začne srážet vlhkost, a ta prostě někam stejkat musí... a to přímo na vrch čela toho šuplíku... tam si našla nějakou drobnou prasklinku, kterou se mi někde v ní podařilo během let vydřít houbičkou, zatekla dovnitř, nasákla do tý výplně, a ta tak zvětšila svůj objem a následně potrhala ten svrchní lak...
No vypadalo to poslední roky dost příšerně...
Každopádně se můžete z našich chyb poučit i vy...
Dřevěnou linku nezapomínat brousit a olejovat, nenechávat chladnout věci v troubě a dávat bacha na srážející se vlhkost a vodu! 😉
Mimochodem, vy kdo mne sledujete dýl, možná pamatujete moji (kdysi) krásnou kuchyni...
Takhle vypadala kdysi dávno před lety
Takhle o něco později už s jinou troubou.
Takhle je to už na půl zbouraný...
A tady máte pár fotek z průběhu rekonstrukce
Krásný to je. Vypadá to ještě líp, než jsem si to představovala... Hlavně ta šedá v kombinaci s těma kachličkama.
Ještě chybí několik málo detailů, včetně těch horních dvířek, na který nám přibalili málo správnejch pantů. Ale už je plně funkční a vesele v ní vaříme.
Každopádně celá rekonstrukce se pěkně protáhla...
Zjistili jsme, že zeď za lednicí je ještě plesnivější, než jsme si představovali... Část venkovní zdi kolem oken jsem teda oloupala už na jaře, protože mne ta objevující se plíseň už vážně štvala... A nakonec jsme to orvali až na panel, a je to celý nově natřený proti plísni, na to příšla nová omítka s perlinkou, a zase chemickej nátěr proti plísni, na to dvě vrstvy nějaký speciální protiplísňový stěrky, která normálně na dotek mírně hřeje, a navrch je to celý dvakrát vymalovaný protiplísňovou barvou...
No jsem na to zvědavá, jestli se tam fakt nic během zimy neobjeví, nechám další léto udělat venkovní zeď v pokoji u dětí. Protože co náš panelák dva roky zpět nově zateplily, tak je to s tou vlhkostí a plísní ještě horší, než to bylo s tim starym zateplenim.
Tak uvidíme, jak stěna přežije do těch příštích prázdnin, a jak ten školní rok přežijeme my 😄
Žádné komentáře:
Okomentovat