Máme tu už pár dní novej rok... A já konečně píšu první letošní článek na blog...
První je i v jiném ohledu, ale k tomu se dostanu později... ;-)
Vánoce letos byly o poznání klidnější, než v předchozích letech, což mi popravdě celkem i vyhovovalo... A vzdor celosvětové situaci, a dost možná trochu paradoxně i díky ní, jsme je tentokrát strávili ve zdraví, a ne jako loni, kdy jsme skončili v horečkách a s pořádnym bolehlavem...
Stromek jsme s dětma vyzdobili krásně do strakata,... páč Vánoce jsou přece záležitost veselá ;-)
Dárky jsme opět balili na poslední chvíli... To je už asi naše nejdodržovanější tradice.
Manžel pak vytáhnul děti ven, že se kouknou, jestli někde nelítá Ježíšek a ukážou mu cestu, zatímco já tvrdila, že ještě zatim doobalim ty ryby... A místo toho jsem v rychlosti hlavně balila poslední dárky, a fofrem to všechno expedovala pod stromek,... abych se pak po příchodu dětí, halekajících vzápětí, že už tu Ježíšek byl, že ho sem navedli dobře, strašně divila, jaktože jsem si ho vůbec nevšimla ;-)...
Pak jsme se opět přesvědčili, že dětem prostě salát chutná jen a pouze pár hodin před štědrovečerní večeří, zatímco večer už by nejradši snědly jen žabičku z vajíčka natvrdo, co z něj dělávám na ozdobu talíře...
A pak nastal čas se vrhnout pod stromek...
Co všechno dostaly od Ježíška děti vám tu vypisovat nebudu, beztak by to akorát někomu přišlo málo, a někomu zas moc... ;-) Ale prozradim vám, že domečky od Silvanian families se po složení asi o půl centimetru do poliček Kallax z Ikey... NEVEJDOU!... To kdybyste si to někdo plánoval podobně hezky jako já... ;-)
Ovšem musim se vám pochlubit, co všechno jsem pod tim stromkem našla já... nebo přesněji, co mi z pod něj děti nanosily ;-)
Krom dvou podprsenek, který jsem si objednala sama, se od Vánoc tešim bezvadně příjemnejm legínokamašům, šedivejm, s bílejma hvězdičkama... Teploučký pohodlíčko k nezaplacení ;-) A až to tu dopíšu, půjdu si hned po sprše oblíct krásnou a báječně jemňounkou košilku s krajkou a saténovou mašlí...
Ty krásný velký akvarelky, v který jsem dost doufala, pod stromkem nebyly...
Zato tam ovšem bylo něco, v co jsem si doufat vůbec netroufala...
Tenhle dárek jsem nějakej čas musela vstřebat... a i z dalších důvodů si ho postupně začínám užívat až tenhle týden...
A užívám si ho zrovna teď...
Konečně zase můžu psát krásně pohodlně všema deseti a bez nutnosti používat šílenosti typu alt+98!!!
Jo, to se to píše, když má člověk všechny klávesy funkční ;-)
Tedy, popravdě se pár kláves znovu učim používat, jak jsem ze starýho notebooku zvyklá, že nefungujou, tak mám pořád tendence je místo prostýho zmáčknutí nějak obejít...
Tady vidíte můj starej notebook... (a v odrazu i mne...)
Pokud se vám zdá, že se to za klávesnicí vlevo nějak divně zvedá, tak se vám to nezdá...To jsem ho tak týden před Vánoci otevřela, ono v něm tak trochu cvaklo... a ten roh se takhle zvednul nahoru...
Takhle to tam vypadá z boku... Vlastně je úžasný, že vzdor tomu, jak zoufale vypadá, funguje po nějakejch dvanácti letech používání pořád celkem normálně... Jen občas omdlí z přehřátí :-D
No, a tohle je můj novej miláček od miláčka...
To se to bude psát a tvořit ;-)
Vlastně... Právě jsem začala... Tohle je můj první článek na novym notebooku ;-) Snad jich na něm napíšu ještě spoustu, a snad se vám budou tak dobře číst, jako mně se na tý krásný klávesnici budou psát ;-)
Tak hodně radosti do toho dalšího roku, a pochlubte se, co pěknýho Ježíšek přinesl vám ;-)
Žádné komentáře:
Okomentovat