Tedy, nečekaně...
Nečekaně hlavně pro mne.
Získali jsme ho totiž zcela bez mého plánování...
Prostě najednou slyším, jak cestou domů z prodlouženého víkendu u manželova strýce, vykládá ve vlaku na Rakovník ten nejstarší manželovi, že v Rakovníku je taky hmyzák, červenej...
A už to spolu punktovali...
Kde že tam je...?
Jak tam dojdou...?
A jak jedou pak vlaky dál, když teda nepřestoupíme hned, ale budem se mezitim courat hodinu dvě po městě....
A že by jsme tam rovnou mohli někde zajít na oběd, když bude za chvíli poledne...
Tak kde že jsou tam jaký restaurace...
O nějakou čtvrt hodinku později už jsme vesele ťapali Rakovníkem.
No, vesele ťapali... spíš jsme se v tom vedru, a s těma báglama na zádech, čím dál tím víc ploužili.
Ale doploužili jsme se hrdinně až na náměstí...
Nakráčela jsem s dětma na informace, kde si ten nejstarší suverénně vyžádal papír s heslem pro sebe i všechny sourozence... (dostali k tomu i hmyzí tetovačky, který pak doma hned likvidovali, a taky badatelský list s vodníma broukama, kterej nám prozradil, že to, co jsme si v sobotu napustili ze studny do bazénu, nebyl potápník, ale znakoplavka)...
A následně pak syn (ten starší) chudáka pána poněkud zmátl dotazem na v mobilu mu nefungující apku... Pán se mu skoro omlouval, že to opravdu netuší, a já mu rychle spěchala na pomoc s "miláčku, prosimtě, s tim ti pak poradí tatínek..." (Což jsem samozřejmně pronesla směrem k synovi, pánovi patřil jen omluvný úsměv...)
Tatínek ovšem ponejprv vyrazil obhlédnout nejbližší vytipované restaurace...
V obou bylo plno, a tak jsme s batohama vyrazili směrem zpět, aby jsme zjistili, že další restaurace je kavárna, kde se fakt nevaří, a další pak bar...
"Restaurace je z druhý strany, musíte to obejít..." dostalo se nám spolu s úsměvem informace hned u dveří...
A hurá! Divadelní restaurace byla kolem jedný asi ze třetiny prázdná, a postupně se během naší návštěvy vyprazdňovala dál... A ne, fakt jsme za to nemohli my, jak by snad někoho mohlo napadnout... ;-) ...i když přiznávám, že se naše děti chvílema docela snažily,... prostě už jen končil čas obědů.
Každopádně jsme si tam dokonale nacpali břicha dobrou krmí... a ani obsluha se na naší početnou drobotinu nijak nešklebila... Takže pokud se někdy budete v době oběda vyskytovat bez jídla v Rakovníku... můžu s klidem doporučit... ;-)
Domů jsme nakonec dorazili o ty dvě hodiny později, než bylo v plánu ještě nějaký čtyři hodiny před tím...
A máme pozadávaný další hesla, a děti můžou tvořit další druhy hmyzáků, neb se jim díky tomu otevřely v hmyzolabu další typy tykadel, hlaviček, tělíček, nožiček, křídel, věcí do "rukou"... A každýmu trochu jiný...
Schválně, kdo z vás taky hraje?
A kdo z vás otevřel třeba: tenisovou raketu, klíč, kytku, nebo kytaru...?
Žádné komentáře:
Okomentovat