4. rok facebookové stránky blogu

 Letos pro vás mám výběr toho nejlepšího z fb stránky tohohle blogu jen s tříměsíčním a nikoli téměř půlročním zpožděním ;-)

Ten loňský končil datem 27.5. (Ano nějak jsme se z toho konce února, kdy fb stránka slaví výročí, poněkud posunuli... 🙈), takže to skutečně bude prakticky celý rok ;-)

Tady je 60 postů, které vás z celkem sto třiceti a jednoho za poslední rok nejvíc zaujaly či pobavily, užijte si je ;-):

30. 5. 2021

Bezva hláška z Tlapkový patroly: "Moře je zde nepříjemně mokré."

Pak že si dospělák u dětskejch pořadů nepřijde na svý...

31. 5. 2021

Asi napíšu volný pokračování filmu Blbý a blbější...
Bude se jmenovat Protivná a protivnější...

22. 6. 2021

"Tak co?" ptám se tý nejmladší, "Kolik vás dneska bylo na kroužku?"
Odpověď?
"Dobřze."

30. 6. 2021

"Mimochodem," povídám dětem, "za hodinu to všechno vypnete, uklidíte a půjdete se střídat do koupelny." (Rozuměj: "Jeden po druhým se umejete.")
A ta malá opice se táže: "Zítrrra?"
"Ne zítra!!! Za hodinu!"

P.S.: Jak u vás dopadlo vysvědčení?
U nás dobrý...
Dala jsem dětem den volna...
Ani neudělaly velkej bordel, neb většinu času pařej... 

4. 7. 2021

Nejvhodnější čelenka do kostela?
Ta s rohem... 🦄

7. 7. 2021 

Rozhovor s osmiletou dcerou nad mojí starou legitkou...
"Hele, to jsem já před patnácti lety."
"Kolik ti bylo?"
"Noo...? Dvacet sedm."
"Takhle si vypadala?"
"Jo."
"Hm... Ale už tak nevypadáš!"
Někdy jsou vážně milý... 
Zlatíčka... 

9. 7. 2021

Tak probírám a třídím věci z uplynulého školního roku...
A narazila jsem na výsledek jednoho druhorozeňákova úkolu...
Na jedný z posledních stran dějepisnýho pracovního sešitu z vlastivědy pro čtvrťáky, kterej jsme dokončili někdy začátkem února, totiž byl úkol: Napiš dopis některé historické osobnosti...
Tak náš kluk napsal hezky v počítači tohle...
Můžete hádat komu...

10. 7. 2021

"Mýmu tátovi je čtyřicet!" chlubí se na hřišti cizí chlapeček, který konverzaci s naší nejmladší započal prohlášením, že je mu šest...
A dcerka, která mu prve v odpověď samozřejmě musela říct, že jí je pět, důležitě povídá: "Mojí mámě je taky čtyřicet! A tátovi je devatenáct!"
Ups... 
No... Ubrala nám oběma... 
Jen manželovi jaksi desetkrát víc, než mně... 

 

25. 7. 2021

"Mamí! Mamí! Potčebujeme tu zelenou lepící loli!" křičí na mne třetí...
Po chvíli zjišťování informací, o čem to mluví, konečně vim, že jde o blýskavě zelenou lepící tapetu, z který jsme v prosinci stříhali stromečky na Vánoční přání...
"A na co?" ptám se, zatímco se snažím si vybavit, kam jsem ji vlastně uložila...
"My vylábíme Vánoční stlomeček!"🎄🎄🎄🎄🎄🎄
...
No... Prostě taková typická tvořivá činnost pro konec července... 

27. 7. 2021

Ty děti ale uměj potěšit...
Třeba dnes ten nejstarší... Prý: "Mami, tvoje břicho vypadá starší než ty."
Prostě miláček. 😘

28. 7. 2021

To si tak šiju...
Vše potřebné hezky v krabičce u ruky...
"Mamí? Co to je?"
"To nech bejt!" odpovídám tý nejmladší zvědavce. " To je MŮJ páráček! S tím se páře. Táta mi už dva zlomil. Teď mám růžovej a nikomu ho nepučim! It's mine! My precious!"
"Ne! Je můj!"
"Jo? A co s nim budeš dělat?"
"Párat!"
"A co?"
"Úplně všechno!"
...
"No potěš..."

1. 9. 2021

Tak co u vás první školní den?
U nás všichni vesele v ústavech...
Zatím vesele... Snad jim to dlouho vydrží... 
No, a já skončila hned zkraje odpoledne s migrénou... 
Ale nejmladší mne večer stejně pobavila...
No pobavila... Normálně mne rozsekala... jak to ona umí...
Ta větší si stěžovala, že má v nose "šušeň"... A ta mladší na to tónem jasně říkajícím, že to přece není ale vůbec žádný problém povídá: "Šušeň? No, ten já vytáhnu prstem a snim!" 
Tak dobrou... Jdu dát vanu a zaspat tu migrénu... 

Ráno si, doufám, počtu, jakej den jste dnes měli vy ostatní...

6. 9. 2021

Druhorozeňák zmerčil na mym monitoru infografiku, na kterou jsem se dostala z mejlu, co mi poslala místní knihovna...
"Co to je? Nějaká soutěž?"
"Jojo, pro děti... Můžeš jim taky namalovat obrázek. Chceš?"
"Jasně! A co můžu vyhrát?"
"Knížku."
"Hm, tak to ne. Ještě bych jí musel přečíst."

Občas holt nějaký to jablko padne trošku dál, no... 

11. 9. 2021

Ty malovátka, co si holky přály od tety k narozkám mi byl čert dlužen... 
P.S.: Fakt jsem jí vysvětlila, že ta rtěnka je určená na pusu, i jsme si to párkrát názorně předvedly... No tak nic no... 

13. 9. 2021

"Tady se nečurá, čurá se na záchodě...."
Ehm... Nevíte někdo, proč musí ta pětiletá obluda dojít v 02:12 až ke mně do ložnice, když na záchod to má blíž, a zařvat mi u postele: "ČURAT!"???

15. 9. 2021

Jsem si vzpomněla na jeden velmi zanícenej monolog naší nejmladší..
"Víš, já ty kluky miluju," vyprávěla mi na táboře hned o dvou objektech svýho zájmu.
A se zcela vážnou tváří pokračovala: "Proto je furt objímám, no. Ale nejsem tak zamilovaná, abych si je chtěla vzít domu, prrotože to by nám mohli sníst všechny sladkosti, no."

Tak dobrý, zatim se novejch spolubydlících bát nemusíme... 
Zatím jsou sladkosti důležitější než láska... 

21. 9. 2021

Zas vyklízim kabelku...
Taky si z tý vaší dělaj děti odpadkovej koš?

21. 9. 2021

Tak jsem při tom úklidu kabelky našla na účtence zapsaný takový svý maličký zamyšlení z minulejch dní, o který se musím podělit, a tak nějak doufám, že ten dojem nemám sama...
Tady je:
"Tak máme školní rok v běhu...
Na jednu stranu je fajn si na chvíli odpočinout od toho, jak furt křičej... Ale mám pocit že pak choděj domu ještě protivnější, uřvanější, drzejší... 
Někdy mi přijde, jakoby celá ta slavná, věčně omílaná socializace byla o tom, že od sebe děti navzájem odkoukaj to nejhorší, co se kde do tý doby naučily... 
Takže vaše dítě nastoupí do školky s dvěma, třema zlozvykama, a do měsíce jich má deset..."

26. 9. 2021

"Mami! Mami! Já ti pomůžu namazat rohlíky!"
...
"Mami, já sama! Běž pryč!"
...
"Mami! Už je to hotový!"

28. 9. 2021

Zachytila jsem rozhovor, v kterym druhorozeňák nejstaršímu tvrdil, že "já chci žít nonstop složil Karel Gott"...
Tak jsem ho vyvedla z omylu...
Skončilo to krátkou přednáškou...
Došlo i na Poupata...
A nejstarší se ptá: "Co jsou poupata?"
A druhorozeňák mu tónem, dávajícím jasně najevo, že jeho brácha je totální ignorant, když tohle neví, povídá: "To nevíš?!? Poupě je mládě od kytky!"
A aby těch perel nebylo málo, optal se ten starší mladšího: "A kdo je teda samec od kytky?"
Tak prý: "Květináč!"
"Jakto?"
"No, když do něj dáš kytku, tak se rozmnoží."
Výborná diskuze... 
Taková těžce odborná... 

10. 10. 2021

Domácí úkol...
Prostě náš druhorozeňák... 

I když je fakt, že když se ptal mne, co dělaj děti, tak jsem mu navrhovala: křičely, řvaly, ječely, vřískaly... 

12. 10. 2021

Taky jsou vaše děti po ránu strašně nemocný? Skoro na pokraji smrti...?
A když teda obvoláte jídelny abyste odhlásili obědy, a vyplníte na škole on-line všechny omluvenky... Taky se jim najednou všem jako zázrakem citelně uleví?

12. 10. 2021

"Jo, a cestou musim koupit pečivo..."
"Ale mami," povídá druhorozeňák, "kup něco jinýho, než ty housky, byly strašně malý, tak malou svačinu jsem ještě neměl. Mami já nejsem ve druhý, ale už v pátý."
Chvíli na něj zmateně koukám, než se ho zeptám: "A proč si tu svačinu teda nesněd?"
Prej: "Protože na mne byla moc malá."
No...
Chápete to někdo?

24. 10. 2021

"Mami! Mami! Na záchodě je hrozná fronta!"
Jsem se musela jít podívat...

26. 10. 2021

Princezna Prga povídá ve hře na déčku naší nejmladší: "Jsem připravená na další výzvu! A ty?"
A ona jen suše odvětí: "Já ne."

28. 10. 2021

"Mami? Můžu si vzít tuhle čepici? Tamta je blbá!"
"Mami? A máme si vzít legitku?"
"Mami? Můžu si vzít panenku?"
"Mami, víš, že Superman se jmenuje Klark Kent?"
"Mami! Ten klacek vypadá jako jednička! Můžu si ho vzít domu?"
"Mami? A jak se jmenuje Flash?"
"Mami? Může bejt pes slon?"
... 
Taky občas nestíháte?

Jinak moje odpovědi na otázky výš byly:
1. Pro mě za mě, hlavně už pojď.
2. ANO! Doprčic, říkala jsem vám to už nejmíň třikrát, že si máte vzít legitky!
3. Ahgrrr... Ale poneseš si ji sama.
4. Jo.
5. Hm... Myslíš, že nás za to táta pochválí?
6. To fakt netušim, sorry.
7. Cože? Pes jestli může bejt slon? Jak tě tohle napadlo?

8. 11. 2021

"Mami! Musíme ho najít! Venku už je noc!"
Co to ta nejmladší hledá?
Svůj úplně první zub pro zubničku...
🦷
Ráno se zahryzla do ponožky jako pes... A pak si jí rvala z huby, až jí vytrhla i se zubem... 
No fakt jsem čuměla, když mi najednou ukazovala: "Mami! Já mám v puse díru!"...
Když si vezmu třetí, která každej zub vykejvává půl roku i dýl...
Jenže pak ho zabalenej a popsanej pro zubničku furt brala, a brala... Až ho někde v ložnici ztratila...
Tak jí držte palce ať ho najdem 

UPDATE:
HA! Je to v suchu...
Zub už je pod polštářem... Ukázalo se, že ho celou dobu nosil v kapse táta...
Teda asi poslední čtyři hodiny, co ho hledáme... Našel ho na zemi, kam ho ta teluna odhodila... 

10. 11. 2021

Našla jsem v e-mailu zprávu od našeho druhorozeňáka...
Prý jí mám přeposlat Ježíškovi, ale tátovi ne...
"Milí Jezísku klidně nám dej víc dárků. Táta si myslí že máme moc málo místa ,ale přehání. Takže nám můžeš dát víc dárků." 

11.11. 2021

"Mami? Proč máme oči?" Ptala se tuhle z ničeho nic při koupání nejmladší.
"Abyste viděli..." povídám jí, zatímco jí balim do ručníku...
A třetí důležitě dodává: "Abysme viděli, kdo nás narodil! Jestli máma nebo táta!"

Jsem myslela, že tyhle základy biologie už máme probraný... 

Mamablog roku 2022

Tak je tu po roce zase anketa mamablog roku, která již tradičně začala na den matek a končí na den dětí.

Loni jste mne svými hlasy dostali jen tři místa(!) od vyhlašované první desítky...

Tak třeba letos by to mohlo i vyjít ;-)

Navíc letos to vypadá, že by se na rozdíl od loňska mohl konat i slavnostní event s vyhlášením prvních míst spojenej... Tak to by bylo určitě moc zajímavý se na takovou akci moct jít podívat... 

Tak uvidíme, jestli mne tam uvidíte ;-)

Co pro to, abyste mne tam viděli, můžete udělat?

No přece hlasovat pro můj blog!

Na týhle stránce, až úúúúplně dole najdete hlasovací formulář.

V kategorii "Lifestyle" vyberete můj blog "Ze života čtyřmatky", vyplníte a hlas odešlete.

Dohromady to můžete za ty dny, co zbývají do 1. 6. 2022 udělat hned třiktát (pokaždé v jiný den)...

A navíc!!!

Navíc každý z těch dnů můžete něco pěkného vyhrát ;-)

Loni jedna z vás měla v losování štěstí, tak třeba se na některou z vás usměje to štěstí zas ;-)

A třeba vám pak konečně napíšu, jak to na takovym vyhlašování ankety mamablog roku vlastně vypadá... ;-)

Pracovní koutky snů

Máte svoji šicí pracovnu?

Nebo aspoň koutek?

Já mám tedy ten koutek... Byť poněkud přeplněnej...

Navíc mi ho děti věčně zahazujou vlastníma obrázkama, věcma na opravu... 

A muž tam taky hází kdeco, o čem zrovna neví kam to patří...

Vždycky jednou za měsíc či dva strávim i několik dní úklidem, aby se tam vůbec dalo pracovat, v kterýmžto stavu to vydrží tak dva týdny...

Frustrující...

Občas sním o tom, že jednou budu mít celou vlastní pracovnu, kam se hezky zavřu a hukot naší početné domácnosti nechám za dveřmi... A v klidu si tam budu spokojeně několik hodin tvořit...

No... v reálu by mi tam asi stejně vlezli...

A kdybych se zamkla, tak by mi vytrvale dětičky bušily na dveře...

Myslim, že by to bylo úplně stejný jako se záchodem... Znáte to, tam my mámy taky nikdy nejsme samy... ;-)

Každopádně vás tímto vítám u svýho úplně prvního článku, ke kterýmu jsem fotky nefotila sama, ale vybrala jsem je ze svý nástěnky na Pinterestu, kam si píchám všechny krásný obrázky, který mne při brouzdání na týhle úžasně návykový síti zaujmou.

Tak se pojďte pokochat se mnou ;-)

Třeba tahle pracovna je krásná... Miluju tu převažující barevnost... 

A všimla jste si některá, jak se podobnej vzor, do kterýho jsou kovaný nožičky od těch starejch singrovek, objevuje i na koberci?

Vzor tohohle koberce mne naopak nenadchnul... ale ten zbytek velmi...

A toho prostoru!

Tohle je vybavený spíš na to výtvarný tvoření, ale myslim, že doplnit tam šicí stroj, látky a nějaký ty krabice s galanterií, by nebyl problém...

Na druhou stranu stolu totiž pokračujou stejný skříňky, jako vidíte vpravo...

A toho světla!

A můžete se při tvoření i točit ze shora... ;-)

Tohle to je tedy velmi něžný... 

Sladkost sama... 

Uznávám, že i na mne už je těch krajek a kraječek skoro moc...

Ale vyladěný je to teda do detailu.

Tohle na mne působí hezky, čistě a prakticky... Za tenhle koutek bych se tedy vůbec nezlobila... ;-)

Tohle se mi taky zdá krásně praktický... I když ty drátovaný košíky pod stolem mne moc neberou...

Ale třeba ta duha nití vpravo nahoře!

A po stole tam běží ten polohovací panáček!

Kdysi jsem měla takovýho malýho, ale děti mi ho rozbily...

Další krásná šicí místnost s ostrůvkem uprostřed... 

To by se to stříhalo!

Kdo z vás taky musí vždycky před stříháním vytřít, protože jediný místo, kde najde plochu aspoň metr na metr, je na zemi?

Další krásná šicí místnost s extra vytuněnými stroji a tématickým kobercem evidentně v jakémsi přístavku...

No... v paneláku toho asi moc nepřistavíme...

Nebo tahle tyrkysová!

ACH!

A ty šaty na panně!

A to okno ven!

Další krásnej šicí koutek... Tentokrát pro milovníky růžové...

Vyladěno do detailu...

Skoro bych tipla, že tenhle patří nějaký puberťačce ;-)

Moje dcerka by se z něj zbláznila štěstim ;-)

A jedno čistě bílé šicí podkroví...

Taky má svý kouzlo...

Narazily jste už na netu taky na podobný crafty skříně?

Ať už bílé?...

...nebo takhle (možná jako) dřevěné?

Působí to prakticky...

Nezabere to zas tak moc místa...

Všechno vaše tvoření se před návštěvou schová...

Ale zase je potřeba všechno vždycky srovnat hezky dovnitř... ;-)

Tady je taky jedno skříňové řešení... 

Tušim, že takovou skříňku s vyklápěcim středem jsem kdysi viděla v Ikee... 

Neví někdo?

Tohle teda neni šicí koutek... 

Ale malovací by se mi moc hodil taky...

A tenhle je MOC krásnej!

I ta řezačka by se mi hodila ;-)

A to okno je nádherný!

I ten výhled za nim...

A další krásnej inspirující výhled z okna u pracovního stolu, o kterej se s váma prostě musim podělit...

Jo... 

To by se to malovalo!

Nebo by možná bylo fajn mít pracovnu přímo uprostřed zahrady...?

Třeba jen docela maličkou...?

Pokud tedy ovšem nějakou tu zahradu máte... ;-)

No, většina z nás je určitě šťastná pokud má někde v bytě třeba něco takovýho... ;-)

Nebo takovýho...

A nebo aspoň takovýho... ;-)

Co?

Jak to máte s šicí pracovnou vy?

Určitě mi napište, ať už tady, nebo třeba na fb ;-)

Na další nápady, který mne ohledně pracovny na Pinterestu zaujaly se můžete mrknout tady ;-)

Zápisy do školy

Tak máme za sebou další zápisy do školy...

Pro nás čtvrté a poslední.

Každý z nich přinesly svoje jedinečný zážitky...

Ty úplně první, s nejstarším, jsme absolvovali před sedmi lety.

Syn na nich paní učitelce ukazoval tvary, barvy... Odrecitoval jí básničku:

"Řekni honem králíčku, 

jakou máš rád barvičku? 

Černou ne, je moc smutná, 

zelená mi nejvíc chutná!"

Pak učitelka načala nějakou další otázku a syn ji přerušil: "Počkej! Já jsem ti chtěl ještě něco říct! Víš jakou mám nejradši barvu?"

A my si s mužem u vedlejšího stolu, kde jsme vyplňovali papíry, říkali: "A jé! To bude: Pepíčku, napíšeš padesátkrát paní učitelce se netyká... Pepíčku, proč jsi to napsal stokrát? Protože jsem ti chtěl udělat radost..." :-D

A jako... docela se divim, že ještě s podobnym trestem nepřišel, protože problém s vykánim má dodnes... 

I když dnes už se aspoň občas opraví...

Ze zápisu s našim druhorozenym si toho vlastně moc nepamatuju, ty proběhly tak nějak standardně... 

Snad jen to si vybavim,... jak jsem si těsně před odchodem vzpomněla, že jsem ho přece chtěla vyfotit!

Postavila jsem ho k tabuli, ať má na památku hezkou fotku jako budoucí školák... 

Muži šlo na nervy, že zdržuju...

Bylo tam mizerný světlo...

Klepaly se mi ruce...

A on se všelijak blbě tvářil... 

No... 

Marnost...

Zápisy naší třetí probíhaly v dubnu 2020... 

Takže jsem obíhala vybrané školy v roušce a házela vyplněný formuláře v obálkách hezky do schránek...

Naštěstí jsme na konci února, asi dva týdny před tím, než nejmladší donesla neštovice, a necelé tři týdny před tím, než se školy poprvé zavřely kvůli covidu, stihly spolu se třetí aspoň den otevřenejch dveří... Takže školu i svou budoucí učitelku stihla poznat tam... 

A DOKONCE! Dokonce s ní tenkrát ta naše nemluva vážně mluvila!!! Což bylo (a vlastně pořád ještě je) velmi neobvyklé. 

Celkem normálně jí odpověděla na několik otázek... 

Takže jí pak prvního září ve dveřích do třídy mohla učitelka říct: "Ty máš ráda žirafy, viď? Pamatuju si to dobře?" A rozsvítit jí tim jak Vánoční stromeček... 💗

No, a teď v pátek jsme byli zapisovat to poslední dítě...

Ráno na odchodu do školky, jsem v předsíni zjistila, že má z předchozího dne na bílý mikině oranžovočervenej flek od rajský... 

Bylo mi jasný, že takhle narychlo s ní výměnu za něco čistýho rozhodně nedomluvim, a tak jsem to radši nechala být a čistej svetřík pro ni jsem si hodila do batohu až na odpoledne...

A rovnou jsem k němu přidala i hřeben a gumičky, protože přesvědčit ji na nějakej účes je další úkol na menší diplomatickou misi, takže ráno jsem ráda, že jí ty vlasy aspoň rozčešu...

Odpoledne v šatně školky, to šlo naštěstí celkem hladce. Nechala si vysvětlit, že na zápis je moc dobrý vypadat jako roztomilá šikovná holčička, a že v čistym svetříku a s učesanými culíčky bude vypadat právě tak, a to se bude učitelkám určitě moc líbit.

Takže jsem tu naši nespoutanou rozcuchanou zmatlanou divošku v rychlosti proměnila v poněkud reprezentativnější a spořádanější verzi, a vyrazily jsme spolu vyzvednout ségru a na zápis...

Tam jsme ale měly ještě chvilku času... 

Mimochodem, byly u vás taky ty dva dny přeháňky a mokro? 

U nás jo...

A jak jsme tam ještě skoro čtvrt hodiny čekaly, stalo se, že jsem v jednu chvíli něco řešila s tou starší, a když se otočim... 

Tak akorát vidim, jak si to moje načesaný načančaný dítě v čistym svetříčku právě na trávníku kleká do bláta!!!

No...

Vážně...

Marnost...

Ale zazpívala jim tam fakt pěkně... 

Až jsem sama čuměla, jak dlouhou písničku s docela složitym frázovánim a změnou temp se ve školce naučila... 

Nejdřív jim ovšem velmi důležitě sdělila, že ve školce jí na testech školní zralosti pochválili, a řekli jí, že má jít už do školy, tak tu teda je... ;-)💗

Tak jsem na ní v tom příštím roce zvědavá...

A vy mi dejte vědět, jak to při zápisu probíhalo u vás ;-)

P.S.: Pokusila jsem se googlit tu písničku, ale bez většího úspěchu... našla jsem jen první sloku... 

A já si z jejího zpěvu bohužel pamatuju jen zhruba tohle:

Kudy chodí jaro, 

zelenými vrátky, 

stejnou cestou za rok 

půjde zase zpátky, 

zas bude mít šaty 

z ... modrých výšek 

a věneček zlatý, 

celý z pampelišek. 

ROK! Co dá nám rok, 

zas dozvíme se nápřesrok. 

...léto chvátá... 

...

děti nosí hrdě 

pusy od borůvek. 

ROK! Co dá nám rok,

zas dozvíme se nápřesrok...

... 

podzim si vůůůůbec nepamatuju... 

...

Kudy chodí zima 

stříbrnými vrátky, 

stejnou cestou za rok, 

půjde zase zpátky, 

zas bude mít kabát 

bílý jako vločka...

nananananana

tam je prej zase vločka... (to po tý druhý vločce přerušila a sdělila jim: "No, tam je dvakrát vločka..." než jela s patřičnou dramatizací zase dál a do finále :-D )

ROK! Co dám nám rok,

zas dozvíme se nááápřééésrok.

Jestli to někdo znáte, tak mi určitě napište ;-)